Čtyři kroky Evropské unie ke globálnímu leadershipu. Možná vás překvapí, kudy vede cesta
Publikováno: 28.4.2025
KOMENTÁŘ / V hodnocení pozice EU a Evropy v globálním světě trpíme až nepochopitelným sebemrskačstvím. Evropská unie má přitom velmi dobrou výchozí pozici pro to, aby nahradila Spojené státy na pozici globálního lídra. Není to bez práce, ale naplnění této vize je především otázkou politické vůle pro čtyři nutné podmínky: dokončení vnitřního trhu, společný kapitálový trh, společná zahraniční a bezpečnostní politika a dokončení energetické transformace. Neustále čteme, jak Evropská unie ztrácí konkurenceschopnost a jak máme drahé energie v porovnání s USA a Čínou. Jenže energii v Evropě nezdražuje dekarbonizace, ale ruská agrese. Veškerý rozdíl v cenách energie je dán rozdílem v jedné komoditě – zemním plynu. Růst cen trápí zejména prostor střední a východní Evropy, který dříve závisel na ruských dovozech. Nutno říct, že tento rozdíl zde existoval i před ruskou invazí, jen běžná cenová hladina plynu byla 20 euro za megawatthodinu. Dnes stojí plyn přibližně dvakrát tolik v Evropě i v Číně, v USA 12,5 EUR/MWh. Rozdíl vznikl kolem roku 2010 s masivním rozsahem těžby metodou hydraulického štěpení. Pro životní prostředí a podzemní vody se nejedná o nijak příznivou metodu, proto Evropa s vysokou hustotou osídlení nemůže následovat americký příklad. Dekarbonizace je cesta k nezávislosti Naneštěstí je evropská cena elektřiny silně závislá na ceně plynu. Ač těžba plynu ve světě roste, absorbuje ho rostoucí poptávka. Plyn na jednotku energie produkuje poloviční emise CO2 než uhlí a k tomu prakticky žádný prach, oxidy síry nebo karcinogenní aromatické uhlovodíky. Nemá smysl vyčítat Německu substituci uhlí právě plynem jako cestu dekarbonizace. Lze vyčítat jen podcenění rizika…