Čtyřicátníci, nepropadejte tísni. Díky pokroku vědy a umělé inteligence jste možná teprve v třetině života
Publikováno: 22.5.2025
Po staletí alchymisté hledali elixír života a míchali lektvary, které měly porazit smrt. V 19. století se naděje obrátila k hormonálním injekcím, jejichž průkopníci, jako například Charles-Édouard Brown-Séquard, věřili, že mohou obnovit mládí. Jásot byl tehdy poněkud předčasný. Dnes ovšem věda a technologie, podpořené umělou inteligencí, mění tento starodávný sen v hmatatelnou možnost a posouvají délku lidského života za biologickou hranici 120 let zakódovanou v našich buňkách. Snaha o prodloužení života již není mystickým úsilím, ale vědeckým, založeným na průlomových objevech, které slibují prodloužení našeho života o desítky let a (což je důležité) při zachování mladistvého zdraví. Pokroky v medicíně, genetice a umělé inteligenci se spojují, aby se zabývaly stárnutím a nabízejí snad už skutečně reálnými fakty podloženou naději, že budeme nejen žít déle, ale také se v prodlouženém životě nebudeme jen nešťastně vegetovat jako nějaké trosky závislé na neustálé péči okolí. Každý objev prodlužující život otevírá dveře dalším inovacím a zvyšuje naději, že budeme na světě pobývat déle. Jednou z nejslibnějších oblastí je studium buněčného stárnutí, při kterém stárnoucí buňky zůstávají v těle, což způsobuje záněty a nemoci. Senolytika, léky, které selektivně odstraňují tyto buňky, vykazují potenciál pro posílení imunity a oddálení stárnutí. "Odstranění senescentních buněk pomocí senolytik bylo navrženo jako metoda posílení imunity během stárnutí,“ uvádí komplexní přehled výzkumu prodloužení života, který zdůrazňuje jejich roli při zlepšování délky života. Umělá inteligence tyto objevy urychluje. Analýzou rozsáhlých datových souborů z elektronických zdravotních záznamů a genetických studií identifikuje AI vzorce a potenciální zásahy, jejichž odhalení by lidem trvalo…