Czernin musí být odstraněn. Jednoho z urozených bratrů utýrali nacisté, druhý trpěl za komunistů
Publikováno: 15.1.2025
HISTORIE / „Nezahyneš ani ohněm ani mečem. Ukaž mi své cesty, ó Pane,“ hlásají kréda starobylého aristokratického rodu Czerninů. Jeho cesty se prolínají s historií českého národa už po celá staletí. Ve století minulém se životy členů rodu střetly hned se dvěma totalitními režimy, nacismem a komunismem. Byl to zápas statečný, leč nerovný, a v případě Humprechta Czernina dokonce tragický. První písemné zmínky o rodu Czerninů pocházejí už z 12. století, kdy nejstarší známý předek působil jako komorník Přemysla Otakara I. V bohatě rozvětveném rodokmenu nechybí jména Přemyslovců, Jagellonců, Lucemburků či Habsburků, mezi předky patří i císař a král Karel IV. Domov po sedm staletí Czerninové navíc drží v rámci střední Evropy zajímavý historický rekord – po sedm staletí neopustili své nejstarší rodové sídlo, zámek Chudenice u Klatov. Domovem jim byl zhruba od první poloviny 13. století až do roku 1945, kdy jej zabavil stát. Z nedrahovické větve rodu, jíž patřily zámky a velkostatky Jindřichův Hradec, Petrohrad či například Krásný Dvůr, se ve druhé polovině 18. století oddělila vinořská linie. A právě do ní se roku 1904 narodil Rudolf Theobald, první syn Theobalda Josefa Czernina a jeho manželky Marie Anny Kinské z Vchynic a Tetova. Spolu se svým o pět let mladším bratrem Humprechtem a dalšími pěti sourozenci vyrůstali ve středočeských Dymokurech. Zatímco po smrti svého otce v roce 1931 zdědil Rudolf dymokurský zámek a velkostatek, Humprecht převzal panství Hlušice u Nového Bydžova. Původní rodový majetek však už na počátku dvacátých let značně oklestila první českoskoslovenská pozemková reforma. Jak…