Dacia Sandero je konečně tu a funguje skvěle jako dřív. Bude stejně skvělá i cena?

#Auto

Publikováno: 17.12.2020

Evropa potřebuje dostupnou mobilitu. Nic to nevykresluje tak dobře jako fenomenální úspěch novodobé Dacie. Auto původně navržené pro Rusko a Indii se zejména po minulé hospodářské krizi neuvěřitelně chytlo i na západních trzích. Prodeje pěti modelových řad rostly i v posledních letech hojnosti před covidem.

Jeho příznivou cenu vysvětlovala konstrukce za základech Renaultů z 90. let. To se teď mění. Sandero nejenže střídá předchůdce po dlouhých osmi letech, ale přináší i první novou platformu za celých patnáct let novodobých Dacií. Pochází z loni uvedeného Clia a umožňuje jak připojení nejnovějších elektronických asistentů, tak zabudování baterií a elektrický pohon.

Zvenčí ani zevnitř byste to přitom nepoznali. Design exteriéru je elegantní a jemnější, nicméně stále navazuje na předchůdce. Dvojnásob to platí o kabině s jednoduchými tvary i povrchovými úpravami, které jsou levné na výrobu. Nejjasnějším příkladem je telefon uchycený v chytře vymyšleném "šuplíčku" na palubní desce. V nižších výbavách nenahrazuje jen navigaci, ale dokonce i rádio. Jeden podstatný bod k dobru novinka přesto má - zmizel vyhlášený ostrý pach lepidla. Po čichu už interiér nového Sandera od jiných levných aut nerozeznáte.

Rozměrově Sandero povyrostlo jen symbolicky. Přesto je poznat přidaný centimetr šířky v loktech vpředu a hlavně pohodlnější místo na nohy vzadu. Sedadla jsou dimenzovaná akurátně, ale víc než jejich jednoduchý tvar vadí měkké čalounění, z něhož mohou na delších cestách bolet záda. Vrcholná verze Stepway je v tomto ohledu přesto lepší než základní Access a Essential.

Nic důležitého se nemění ani na svezení. Proti sesterskému až sportovně utaženému Cliu se Sandero nese volněji, víc se houpe a naklání. Jednoduché tlumiče nechávají karoserii mírně vrtět a dokmitávat, na hrbolatých cestách se trochu ošívá. Jízda je ale prostá jakýchkoli tvrdých rázů a díky dlouhým zdvihům pérování si kola zachovávají přilnavost i při prudších manévrech.

Nabídka motorů obnáší litrový tříválec s turbem i bez, přeplňovaná verze je k dispozici i ve variantě na LPG. Místo rezervy má čtyřicetilitrovou nádrž, s níž reálný dojezd dosahuje až 600 kilometrů.

Zajímavé je, že motory s jednoduchým vstřikováním MPI dostaly výfukový filtr pevných částic. Vyžádalo si to zpřísnění tolerancí pro měření exhalací v reálném silničním provozu. Emise rakovinotvorných sazí tak klesly téměř k nule, přesto ani na přeplňované verzi TCe 90 nepozorujeme žádné zhoršení reakcí po přidání plynu. Tah je přiměřeně plynulý a šestistupňová převodovka pokrývá všechny běžné režimy přiměřeně.

Kromě povrchových úprav plastů v kabině a měkkých sedadel prozrazuje nízkorozpočtový přístup i vyšší hladina hluku, hlavně od kol a sloupků. To ale k Dacii patří a šest milionů uživatelů dosavadních dvou generací Sandera s tím zjevně umí žít.

Jediná otázka tak zůstává nad cenami, které budou oficiálně oznámeny až tři dny po Novém roce. Mateřský Renault totiž potřebuje pokrýt náklady na novou techniku a také na rozvoj elektromobility, která si na sebe tržními mechanismy nevydělá. Před Vánoci ale buďme smířliví a doufejme, že nové trendy původní filozofii Dacie úplně nezapřou.