Dálnice rychleji. Nový šéf ŘSD sází na zkušenosti ze Slovenska, nejsou však jen dobré
Kováčik nahradil Jana Kroupu, který úřad vedl téměř čtyři a půl roku. Do úřadu chce zavést nové formy práce a lépe zvládat krizové situace.
Publikováno: 6.5.2019
Kováčik chce do úřadu zavést nové formy práce, které mají zintenzivnit a urychlit dopravní výstavbu. Jde například o nové projektové řízení a kontrolní mechanismy. Jeho dalším cílem je zefektivnit řízení dopravního provozu při krizových situacích.
Podle Kremlíka je prvořadým úkolem šéfa silničářů nastavit nové procesy, které urychlí dopravní výstavbu. "Chtěl bych, aby pan nový generální ředitel vnesl do fungující organizace nový impulz a účinně činil kroky k urychlení a zintenzivnění výstavby," řekl Kremlík.
Kováčik k tomu uvedl, že chce v organizaci zavést nové pracovní postupy. "Provoz a samotná práce ředitelství se vyvíjí a je potřeba věci posunout dál, zavést nové impulzy a nové formy práce," podotkl. Zaměřit se chce zejména na nové formy projektového řízení, které by mělo zefektivnit přípravu investic.
Součástí nových postupů na ŘSD by podle ministra dopravy měla být i větší kontrola staveb, aby se tak stát vyvaroval případných zpoždění nebo chyb. ŘSD by tak podle něj mělo zavést přísnější kontrolní mechanismy. "Chci, aby bylo zcela jasné, kdo je za co konkrétně odpovědný, a následně se uplatňovala případná odpovědnost toho dotyčného," dodal Kremlík.
Dalším Kováčikovým úkolem je lépe řešit krizové situace v provozu a předcházet jim. Například větší otevřeností vůči veřejnosti.
Šéf slovenských dálnic i prodavač akcií
Výběr nového šéfa silničářů ministr odůvodnil manažerskými schopnostmi a zkušenostmi z obdobné funkce na Slovensku. Kováčik, který vystudoval někdejší Vysokou školu dopravy a spojů v Košicích, je původní profesí strojař a začínal v žilinském vývojovém a zkušebním podniku ZVU VURAL. Po listopadu 1989 působil dokonce jako broker na akciovém trhu.
Se stavebními firmami a společnostmi spojenými s dopravou má ovšem bohaté zkušenosti. V letech 2002 až 2014 Kováčik působil v představenstvu Inženýrské stavby Košice, dceřiné společnosti francouzské společnosti Colas.
Podle slovenských médiích se firma uprostřed tohoto období ocitla v krizi, když byla pozastavena výstavba dálnic. Colas proto přistoupila na výměnu generálního ředitele a na tuto pozici dosadil právě Kováčika. Francouzi následně kvůli pokrytí ztrát souvisejících s poklesem objednávek poslali do společnosti několik milionů eur. Firma Inženýrské stavby Košice v roce 2010 zaznamenala podle slovenského serveru FinStat ztrátu ve výši 58 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,5 miliardy korun).
Následně byl Kováčik v letech 2014 až 2016 investičním ředitelem slovenské Národní dálniční společnosti (NDS). Během jeho působení došlo i na podezření, že slovenské stavební firmy se při podávání cenových nabídek do soutěží vyhlášených NDS řídily kartelovou dohodou. V roce 2014 těmto firmám slovenský antimonopolní úřad udělil pokutu ve výši 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliard korun).
V souvislosti s DNS byla na Slovensku rovněž medializována kauza se slovensko-italským konsorciem Salini Impregilo-Dúha. To získalo v roce 2014 od DNS zakázku na budování úseku dálnice D1 u Žiliny v hodnotě téměř 410 milionů eur (10,5 miliardy korun). Vybranému dodavateli nicméně chyběly zkušenosti na slovenském trhu a počátkem letošního roku Slováci kvůli značným průtahům spolupráci s konsorciem ukončili.
Dosud Kováčik působil jako předseda dozorčí rady SFDI a na ministerstvu dopravy byl členem expertního týmu pro přípravu projektu PPP na dálnici D4. V roce 2016 se stal prezidentem Svazu stavebních podnikatelů Slovenska a od roku 2012 pak zasedá v představenstvu Slovensko-České obchodní komory.