Další políček ambicím Kremlu na klíčové tepně. Rusům možná nezbyde, než lovit pšoukající sledě
Publikováno: 20.5.2026
KOMENTÁŘ / O eskalaci napětí v Baltském moři se mluví prakticky od okamžiku, kdy v reakci na vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance Kreml prohlásil, že nedopustí, aby se z Baltu stalo moře NATO. Od té doby se však vydatně přičiňuje o to, že se jeho noční můra stává skutečností. Spojenci v oblasti Baltu jsou ve střehu kvůli ruským hybridním hrozbám, zejména ničení podmořských kabelů, špionážním aktivitám, provokacím v podobě narušování vzdušného prostoru a také stínové flotile. Jen od března Švédsko zadrželo pět takových lodí, z nichž tři jsou stále nuceny kotvit v jeho vodách. Na službách stínové flotily, především vývozu sankcionované ruské ropy z baltských přístavů, je přitom do značné míry závislá válečná pokladna Kremlu. Že jsou tato plavidla - často plující pod falešnou vlajkou a ve špatném technickém stavu - pro agresora z východu skutečně důležitá, svědčí to, že některá z nich začaly doprovázet ruské válečné lodě, nebo se na jejich palubách nachází vojenský doprovod. Rusko i spojenci mluví o tom, že ozbrojený střet visí ve vzduchu. V úterý ale ukázaly svaly Švédové, když oznámili nákup čtyř fregat od francouzské společnosti Naval Group. Dohoda v celkové hodnotě asi 90 miliard korun je označována za největší od zavedení gripenů v 80. letech minulého století. Fregaty budou schopny likvidovat balistické střely, což bude podle ministra obrany Påla Jonsona odpovídat raketám Patriot na souši. Vrchní velitel Švédských ozbrojených sil Michael Claesson zdůraznil zejména rychlost dodání. Fregaty budou dodávány od roku 2030, každý rok jedna. Podle premiéra…