Další ústavní stížnost kvůli restitucím. Po STAN přicházejí i lidovci
Lidovci nejdříve avizovali, že už mají stížnost téměř hotovou. Následně je ale "předběhli" Starostové a nezávislí. A lidovci se ozvali nyní.
Publikováno: 21.5.2019
"Je to zbytečné tříštění sil," prohlašuje předseda KDU-ČSL Marek Výborný ohledně situace, která nastala kolem zdanění finančních náhrad, vyplácených státem církvím za ukradený majetek. Mnozí poslanci a senátoři, kteří dokázali v minulých měsících jednotně a velmi ostře vystupovat proti tomuto zdanění se začali nyní "drolit". Ústavní soud tak nebude posuzovat jednu stížnost na toto zdanění, ale minimálně dvě. Jednu poslali Starostové a nezávislí a druhou právě Výborného lidovci.
Ti oznámili, že pod svou stížností mají 38 podpisů senátorů, a to hned z několika uskupení. Konkrétně z ODS, ČSSD a klubu Senátor 21. O tom, že lidovci mají stížnost připravenou, informoval Aktuálně.cz šéf senátního klubu Petr Šilar už 24. dubna.
"My už to máme de facto připravené. Ještě jednou se na to podívají právníci a příští týden začnu shánět podpisy. Začali jsme na tom pracovat už dříve, než bylo vše schváleno," sdělil Šilar.
V té době počítal s tím, že stížnost bude jedna, protože k lidovcům se kromě jiných přidá také klub Starostů a nezávislých. To se ale nestalo, lidé od STAN představili vlastní stížnost minulý týden.
Předseda STAN Vít Rakušan tvrdí, že zatímco jeho hnutí poukazuje na porušení legitimního očekávání založeného na uzavřených smlouvách, tak lidovecký návrh údajně míří na ochranu církví. Takovou interpretaci Výborný odmítá.
Podle něj upozorňují, že zdanění náhrad je protiústavní, protože nelze danit něco, co je vypláceno za ukradený majetek. "Stížnost má zhruba 50 stran textu. Komplexně se věnuje několika okruhům: nejen historické, ale i daňové problematice, problematice právní jistoty, předvídatelnosti," řekl ke stížnosti Výborný.
Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.
Zastánci zdanění náhrad, které církve od státu každoročně dostávají, argumentují jejich nadhodnocením a nerovností s ostatními restituenty. Stát by mohl podle předkladatelů z KSČM získat zpět zhruba 380 milionů korun z přibližně dvou miliard korun, které církvím na náhradách majetku ročně vyplácí. Církve budou muset podle novely zahrnovat státní náhrady do zdanitelných příjmů. Odpůrci zákona mluví o bezpráví a narušení právní jistoty.
Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.