Dánsko hledá evropské spojence k ochraně Grónska. Obranu posílí třeba i psí spřežení
Dánská premiérka Mette Frederiksenová se snaží napříč Evropou získat podporu proti Trumpovi. Kodaň v Grónsku posílí svou vojenskou přítomnost.
Publikováno: 29.1.2025
Na potenciální hrozbu ze strany USA reagoval už koncem minulého týdne i vojenský výbor Evropské unie. "Z mého pohledu by dávalo smysl, kdyby v Grónsku nebyly jen americké jednotky, ale zvážil bych poslání evropských vojáků," citoval web Politico předsedu vojenského výboru Roberta Briegera. "Vyslalo by to silný signál a přispělo by to ke stabilitě v regionu," doplnil.
Zástupci dánského ministerstva obrany pak v úterý oznámili, že na posílení své vojenské přítomnosti v Grónsku vydá země dalších zhruba 1,5 miliardy dolarů (přes 36 miliard korun). Peníze mají být využity na vybudování tří nových vojenských lodí a na zvýšený dohled nad územím pomocí dronů a satelitů. V oblasti by se také měla objevit nová psí spřežení. Hlídka psích střežení známá také jako Sirius Patrol působí na základně Daneborg.
"Musíme čelit skutečnosti, že existují vážné problémy týkající se bezpečnosti v Arktidě a severním Atlantiku," řekl k výdajům dle britského zpravodajského webu BBC ministr obrany Troels Lund Poulsen.
Donald Trump má podle analytiků o Grónsko zájem, jelikož se nachází na velmi strategickém místě - na křižovatce mezi Severní Amerikou, Evropou a Arktidou. Území je kromě toho také velmi bohaté na všelijaké suroviny, včetně ropy, zemního plynu, zlata, mědi či uranu. Celkově má osmé největší zásoby minerálů vzácných kovů na světě, které se používají třeba i při výrobě mobilních telefonů. Tyto suroviny se navíc důsledkem globálního oteplování a tání ledů stávají stále přístupnějšími.
"(Ostrov) může být dodavatelem minerálů pro západní svět, které budeme potřebovat desítky let. Je to velmi unikátní pozice," řekl pro BBC Eldur Olafsson z Amaroq Minerals, těžařské firmy působící v oblasti.
Obyvatelé 57tisícového Grónska si přitom připojení ke Spojeným státům nepřejí. V průzkumu zpracovaném společností Verian, o němž v úterý informoval dánský deník Berlingske, se 85 procent obyvatel vyjádřilo odmítavě, devět procent dotázaných dalo nerozhodnou odpověď a pouze šest procent vyjádřilo souhlas s připojením k USA.