Dáváme vám poslední šanci, vzkázal Britům Juncker. Mayová veze domů upravenou dohodu

#Zahraničí

Publikováno: 12.3.2019

"Je nejvyšší čas, abychom se sjednotili a podpořili tuto vylepšenou dohodu o brexitu. A naplnili tak to, co po nás chtějí britští občané," prohlásila Mayová po jednání s Junckerem. Premiérka poslance varuje, že pokud její dohodu nepodpoří a budou doufat, že Británie nakonec dokáže s EU vyjednat lepší podmínky, riskují, že brexit nakonec nenastane. Tento postoj podpořil i Juncker. Ten zdůraznil, že unie už Britům žádné další ústupky neudělá.

"V politice někdy dostanete druhou šanci. Důležité je, jak s ní naložíte. Žádná třetí šance už nepřijde," prohlásil šéf Evropské komise. "Nalijme si čistého vína: buď projde tato dohoda, nebo možná žádný brexit nebude." Juncker tak britské poslance vyzval, aby dnes hlasovali pro dohodu s EU. Část britských politiků by si přála opakování referenda, nemají ale v parlamentu většinu. Pokud Dolní sněmovna žádnou variantu brexitu nepodpoří, Spojené království z EU automaticky odejde bez jakékoliv smlouvy, což by těžce poškodilo ekonomiku.

Britové a zástupci EU se v noci dohodli na společné právně závazné deklaraci, podle níž Spojené království nemůže zůstat po neomezenou dobu členem evropské celní unie. Právě členství v celní unii je podstatou tak zvané irské pojistky. Británie se na ní s EU dohodla v zájmu toho, aby po brexitu nebylo nutné vybudovat hranice mezi Irskem, které zůstává v unii a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království a z EU odchází. Britové i země EU se bojí, že obnova hranic by mohla na irském ostrově znovu vyvolat občanskou válku.

Absenci hranic má zajistit dohoda o volném obchodu, o níž začnou unie a Británie jednat hned po brexitu. Taková vyjednávání ale obvykle trvají řadu let. Jako záložní řešení proto Londýn slíbil setrvat v evropské cení unii. V rámci ní by musel plnit řadu evropských pravidel, i když by na jejich podobu po odchodu z EU už neměl vliv. Právě kvůli tomu pro Mayové dohodu o podobě brexitu v lednu odmítla hlasovat víc než stovka jejích vlastních poslanců za konzervativní stranu. Požadovali, aby měla Británie z celní unie právo vystoupit sama i bez souhlasu unie. K tomu ale státy EU odmítly dát souhlas.

Je tedy otázkou, jestli bude domácím kritikům Mayové stačit pouhá vysvětlovací deklarace, na níž se Mayová dohodla s Junckerem, i když je právně závazná. Klíčový může být názor, který ohledně ní zaujme britský nejvyšší prokurátor a zároveň poradce vlády v právních otázkách Geoffrey Cox. Ten by měl během dneška sdělit, jestli ústupky, které Mayová s unií vyjednala, zajišťují, že Británie nemůže být držena v evropské celní unii proti své vůli.

Pokud Cox Mayovou podpoří, britská média očekávají, že by pro její dohodu o podobě brexitu mohla zvednout ruku severoirská nacionalistická strana DUP, o jejíž podporu se konzervativní vláda opírá v parlamentu. To by následně mohlo přimět ke změně postoje i rebely v konzervativní straně. Pokud Dolní sněmovna dohodu o podobě brexitu dnes zamítne, nechá Mayová poslance ve středu hlasovat o tom, jestli by Spojené království mělo z EU odejít bez jakékoliv smlouvy. Brexit by tedy nastal podle plánu 29. března, ale v tak zvané "divoké" variantě, kdy by doslova přes noc přestala platit velká většina pravidel, kterými se nyní řídí vztahy mezi Británií a unií.

Podle prakticky všech analýz by to mělo vážné dopady na britskou ekonomiku. Podle průzkumu pořádaného britskou centrální bankou britské firmy v takovém případě očekávají "prudký propad produkce, zaměstnanosti, vývozu a prudký nárůst cen", prohlásil guvernér centrální banky Mark Carney. Brexit bez dohody by poškodil i hospodářství EU, ale méně, než to britské. V britském parlamentu ale převažují odpůrci "divokého" brexitu.

Dá se tedy čekat, že by takovou možnost odmítli. Pokud to skutečně udělají, Mayová chce následně nechat poslance hlasovat o tom, jestli by vláda měla požádat EU o odklad brexitu. Díky odkladu by britští politici získali víc času na to, aby se ohledně vystoupení z unie konečně dohodli na variantě, která by měla v parlamentu většinu. Případnou žádost o posun termínu brexitu by musely jednomyslně schválit všechny ostatní státy EU.