Dědictví aneb máme auto zadarmo. Má smysl si nechtěnou Škodu Felicii nechat?

#Auto

Publikováno: 14.8.2023

První "felda" se sice příští rok dostane do let, kdy získá status veterána - představila se 26. října 1994 na Karlově mostu, zatím však nic moc nenasvědčuje tomu, že by se z ní měl brzy stát ceněný youngtimer. Vždyť se celkem do roku 2001 ve všech variantách vyrobilo 1,4 milionu kusů. Žádná rarita.

"Naše" nečekaně poděděná Felicia je navíc "ani staré, ani mladé auto", do statusu veterána jí ještě pět let chybí. Pochází až z roku 1998, jde tedy o model už po faceliftu, v rámci kterého získala modernější masku od Octavie, která na ní i dnes působí trochu naroubovaně. Červená barva jí sluší, ale pod kapotou má letitou třináctistovku a obešla se bez posilovače řízení či dalších příplatkových, tehdy velmi drahých doplňků. V očích mnoha lidí je to nezajímavé, bezcenné auto.

Vydělat se na něm nedá. Stačí se podívat na inzeráty. Zatímco ještě před čtyřmi lety byla Felicia jedním z nejžádanějších bazarových aut, dnes je situace jiná. Vraky se v soukromé internetové inzerci objevují čím dál méně, staly se hůř prodejnými i kvůli ekodani ve výši 3000, resp. 5000 Kč podle roku výroby.

Horší kusy se inzerují za ceny okolo deseti tisíc, obstojnější vyjdou na dvacet a více. Za ty v zachovalejším stavu majitel požaduje částky do čtyřiceti tisíc, ale najdou se opravdové rarity, například po prvním majiteli, garážované, s nízkým kilometrovým nájezdem, které zkoušejí najít nového vlastníka za částky blížící se 100 tisícům či víc. To je ale spíš extrém.

Zděděná "felda" po strýčku Slávkovi není tento případ. Auto si sice v roce 2018 pořídil teprve po prvním majiteli, který si novou Felicii koupil až ve svých 63 letech, není to však vyloženě hýčkaný poklad. Byla sice strýčkem garážovaná, a tak má lak docela zachovalý, uvnitř odrazovala "vybydlenost". Strýček auto používal jako levné přibližovadlo, kterému nedal větší než základní péči.

Prodávat takový stroj přes velké autobazary by zřejmě ani nemělo smysl. Například síť AAA Auto prodala loni jen 59 Felicií s průměrnou cenou 26 tisíc korun. "I u nás se ceny dnes pohybují nejčastěji mezi 20 a 30 tisíci korunami, ty nejzachovalejší kousky jsou v inzerci nabízeny někde od šedesáti tisíc korun," hodnotí cenu auta Jindřich Topol, regionální manažer výkupu AAA AUTO a Mototechna.

Pokud je cena ještě nad touto hranicí, pak už se musí podle něj jednat opravdu o velmi raritně zachovalý kus s doloženou historií, po prvním majiteli, absolutně bez koroze, s původním lakem a vším, co k takzvaným uloženkám patří. "Myslím si ale, že taková auta se kupují spíš z nostalgie, než že by v něm kupující viděl sběratelský potenciál," říká Topol.

Že by se z Felicie měla brzy stát vhodná investiční příležitost, nečeká ani on. "V tom se liší od předchůdce Favoritu, ten už se dnes může stát vozem s výrazným investičním nebo sběratelským potenciálem," dodává Topol. Jeho slova potvrdila například jarní aukce Retro Garáž, kde se prodal tuzexový Favorit za částku 180 tisíc korun.

Láska na druhý pohled

Co tedy s takovým autem, které nikdo nutně nepotřebuje? Několik rodinných příslušníků navrhovalo, jestli strýčkovu Felicii raději nesešrotovat, než se kvůli pár tisícům trápit s inzerátem.

Až přišel nápad. Co si trochu zavzpomínat (Felicia Trumf kdysi byla druhým vozem autorky textu) a vyzkoušet, jaké to je dnes jezdit po hlavní metropoli a jejím okolí v autě, které z pražských ulic téměř vymizelo? Dává smysl slevit z nároků a žít s autem, které se v těm moderním nevyrovná úrovní výbavy, komfortem jízdy či snad bezpečnostní ochranou? A buďme upřímní - bude snadné odolávat také občas pohledům okolí, které vás soudí podle toho, jakým autem jezdíte?

Několikaměsíční soužití s naší červenou "feldou" se nakonec ukázalo jako láska na druhý pohled.

Má spoustu skvělých vlastností. Za prvé se ji nebojíte někde nechat, že vám ji ukradnou nebo vážně poničí. V jarních chladných ránech fantasticky topí. Pravda, v létě už je teplo v kabině horší, ale bez klimatizace se dá žít. Je z ní skvěle vidět ven, uvnitř je prostorná a vlastně se také dobře řídí - na poměry věku a použité techniky. Výkon 40 kW sice není žádná sláva, ale tunová Felicia zrychluje - opět v porovnání s tehdejšími lidovými auty - docela statečně a dálniční stotřicítku udrží. Jen je u toho hlučná.

Absence posilovače občas při parkování potrápí, alespoň si řidič vzpomene, jak důležité je umět si lehce popojet. Ale hlavně nejvíc potěší bezprecedentní nenáročnost tohoto vozu. Už má sice viditelnou korozi na zadních lemech blatníků, ale páté dveře nehyzdí ani flíček, karoserie se celkově drží.

Uvnitř byla po Slávkovi, který se celý život neoženil, trochu zanedbaná, ale pečlivé vyčištění jí prospělo. Rázem působila daleko hodnotněji. Museli jsme pouze vyměnit alternátor, který nedobíjel, a zpuchřelou manžetu výfukového potrubí. Felicie naskočila pokaždé na první protočení a nikdy a nikde nás nenechala ve štychu.

Královna venkova

Když už jsme trávili cesty po Praze ve Felicii, začali jsme se porozhlížet po jiných. V centru jich opravdu moc nenapočítáte, ale stačí opustit město a ukáže se, že Felicia žije dál. Je nekorunovaná královna venkova. Z někdejší chlouby českých rodin a auta, díky kterému začaly i západní trhy brát značku Škoda na milost, se postupem času stalo auto řemeslníků a vůz, který oddaně slouží jako druhé nebo třetí auto v rodině, vozí své majitele na nákupy do města nebo na nádraží do práce.

Největší hodnotou Felicie je její nenáročnost. Opraví ji každý trochu šikovnější kutil a s tím, co už vyžaduje zásah odborníka, si ví rady každý automechanik.

Jaroslavu Doušovi z nymburského autoservisu prošly rukama stovky Felicií. "Z pohledu mechanika to byly vždycky skvělé vozy, jednoduché, snadno přístupné, zvlášť v porovnání se současnými auty. Měnit spojku byla radost, převodovku jste dokázali z auta vyndat za dvacet minut," říká.

"Mnohokrát jsem tu měl auta, která měla najeto třičtvrtě milionu kilometrů. Technika Felicie vydrží mnohem víc než její karoserie. Snese i špatné zacházení, což mě vždycky ohromí. U Felicií je to navíc častý jev, jezdí za mnou lidé, kteří se rozhodli vyměnit olej teprve po 60 tisících kilometrech. Vynadám jim, ale auto stále jezdí," říká Douša.

Tu a tam přijedou majitelé Felicií také na antikorozní ochranu podvozku ke specialistovi Vladimíru Trendlovi ze středočeského Mratína, a to přesto, že profesionální kompletní nástřik u auta této velikosti vyjde zhruba na patnáct tisíc korun, tedy i polovinu zachovalého kusu.

"Bývají to lidé, pro které má auto hodnotu právě v tom, jak nenáročné, bezúdržbové a jednoduché je. Chtějí si ho nechat jako své poslední auto, anebo jako druhé, maximálně nenáročné auto do rodiny. Investovat do ochrany proti korozi pak pro ně dává smysl víc, než si kupovat dražší ojetinu, kde hrozí riziko, že jakékoli opravy budou nákladnější než u lidové škodovky," vysvětluje Trendl.

A tak jsme v rodině došli k závěru, že sešrotovat naši červenou stárnoucí spolehlivou Felicii by byla škoda. Po vyčištění tak prokoukla, že je v radost v ní jezdit. Není to muzeální kousek, ale v hezkém stavu, nevyžaduje žádnou zvláštní péči, zato umí oddaně sloužit. A možná, že jednou přece jen začne růst na ceně. Ještě před pár lety by si to nikdo nemyslel o Favoritu, takže se může stát vlastně cokoli. Strýček Slávek by z toho měl určitě radost.