Definitivní hřebíček do rakve. Trumpův plán na „vyčištění“ Gazy k míru nepovede
Publikováno: 29.1.2025
ANALÝZA / Křehké příměří mezi Izraelem a Hamásem zatím přes jisté problémy drží. Návrat Palestinců do severní části Gazy Izrael dočasně zastavil poté, kdy Hamás podle Izraele nedodržel dohodu o postupném propouštění rukojmí. V této atmosféře nový americký prezident Donald Trump prohlásil, že by si přál, aby obyvatele Gazy dočasně či dlouhodobě přijal Egypt a Jordánsko. Zdůvodnil to nutností zničenou Gazu rekonstruovat. Nicméně kroky jeho první administrativy, či vyjádření Jareda Kushnera, který v ní byl člověkem pro Blízký východ, vzbuzují oprávněné obavy, že jde o záminku a de facto vysídlení Palestinců. Jde o popření požadavku na dvoustátní řešení, které americká diplomacie prosazuje konzistentně dlouhá desetiletí. Ani během prvního funkčního období se od této konstanty Trump neodpoutal, byť představa palestinského států v jeho mírovém plánu byla spíše soustavou enkláv. Je samozřejmě pravda, že Hamás není partnerem, se kterým by se momentálně dalo dosáhnout mírové dohody. To nic nemění na tom, že bez uspokojení alespoň základních palestinských požadavků mír prostě nikdy nebude. Abrahámovské dohody a palestinské o nás bez nás Nastoupení kurzu k normalizaci vztahů mezi Izraelem a Bahrajnem, Marokem, Spojenými arabskými emiráty a Súdánem, tzv. Abrahámovské dohody, byly možná největším zahraničně-politickým úspěchem první Trumpovy administrativy. Sblížení probíhalo i mezi Izraelem a Saudskou Arábií. Tyto dvě nesmiřitelné země spojila obava ze společného nepřítele v podobě Íránu. Nicméně i dobré vztahy, které Trump má jak s Rijádem, tak s Tel-Avivem, tomuto oteplování vztahů pomohly. Zdálo se, že transakční přístup, který Donald Trump razí, slaví úspěch. Společné bezpečnostní, ale i ekonomické zájmy, dokázaly…