Dejvický zázrak aneb Jak to udělat, aby tisíce lidí stály frontu na Čechova
Publikováno: 11.4.2025
GLOSA / Ve čtvrtek v 18:50 člověk mohl zažít skutečně zajímavou věc. V Obchodním centru Nový Smíchov stála přes celé patro kolem restaurací dlouhá fronta lidí. Všichni čekali na vstup do kina. Do kina, kam přišli zhlédnout derniéru představení Dejvického divadla – představení Racek Antona Pavloviče Čechova. Podle sdělení uměleckého šéfa divadla Jiřího Havelky, který představení zahájil, sledovalo poslední uvedení Racka dvacet osm tisíc lidí ve 170 kinech po celé České republice. Tolik lidí přišlo na těžkou, tříhodinovou hru. Je to důkaz toho, že v Česku divadlo žije a táhne, že Dejvické divadlo je vážně jedinečný fenomén a že neexistuje žádná „nudná klasika“, jde vždycky jenom o provedení. Ačkoli se dejvičtí momentálně stěhují do jiného prostoru, dostat se do jejich divadla bývá poměrně složitý výkon. Pro Pražana čistě technický – lístky bývají pryč téměř okamžitě. A když už je člověk uloví, málokdy na datum, které si plánoval. Pokud gtedy navíc bydlíte v Rožnově pod Radhoštěm, je návštěva Dejvického divadla často v podstatě vyloučená. I proto je skvělé, že už potřetí přistoupili k tomu, že se jejich představení přenášelo do kin. A teď k samotnému představení. Musíme přiznat, že je zjevné, že se Racek v Dejvicích hrál dvanáct let. Herci nám trochu zestárli a u některých rolí je to opravdu hodně poznat. Takže se zdá, že se skutečně „přestává v nejlepším“, a navíc se nepochybně můžeme těšit na nové nápady a novou energii, protože soubor Dejvického divadla už mnoho let nebrzdí, spíš naopak. Herecké výkony byly geniální. Jako vždycky. Fenomén Ivan…