Dekolonizace impéria. Ruské „liberály“ čeká dlouhá cesta od manipulací a lží

Publikováno: 27.11.2024

ESEJ / Zatímco se představa o možné „dekolonizaci“ Ruské federace stává předmětem diskusí na Západě, zdá se, že ani v prostředí ruských liberálů stále neexistuje pochopení imperiální podstaty ruského politického projektu. V jednom ze svých nedávných rozhovorů se Julija Navalná, vdova po vůdci ruské liberální opozice Alexeji Navalném, nechala slyšet, že se „najdou i tací, kteří si přejí, aby Rusko bylo v budoucnu rozděleno na řadu menších států“ a nechápe, proč by měly být rozdělovány národy se „společným kulturním kontextem“ a „kulturním backgraundem“. Takové výroky naznačují skutečně velký problém pro možnosti budoucí demokratizace ruského státu. V září 2019 byli obyvatelé města Iževsk v Udmurtské republice Ruské federace svědky šokující situace: na náměstí se před úřadem místní vlády upálil starší muž. Byl to Albert Razin, filolog a profesor na místní vysoké škole. Jeho čin byl šokující nejenom pro kolemjdoucí, ale také pro jeho rodinu, která – jak to v případech sebeupálení bývá – absolutně netušila že se hlava rodiny chystá spáchat něco tak dramatického. Razin ale nejednal spontánně a impulzivně, jeho čin byl dobře promyšlený a naplánovaný. Mám ještě vlast? Po několik desetiletí byl Razin velkým stoupencem a popularizátorem udmurtské národní kultury a jazyka, zakládal organizace a připravoval přednášky. Byl si však dobře vědom toho, že politika rusifikace vedená Moskvou je účinná a jeho rodný jazyk a kultura pomalu mizí. Za pomoci státního aparátů je vytlačuje ruština. Ještě za sovětských dob stát docílil situace, kdy mluvit udmurtsky bylo vnímáno jako rys zaostalosti a nekultivovanosti. Sovětský občan měl být ruskojazyčný. Tato tendence pokračovala i po pádu sovětské říše.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace