Demokracie není názor. Rebely čeká tvrdá srážka s realitou
Publikováno: 1.6.2023
KOMENTÁŘ / Útok na americký Kapitol inspirovaný prezidentem, který prohrál volby. Zásahy do soudní moci v Polsku. Diverzní ruská podpora extrémních a nesystémových uskupení ve Francii, Španělsku i v České republice. Nad demokratickým systémem se zdánlivě stahují mraky. Zůstává přesto jedinou dostupnou formou humanisticky orientované společnosti zaručující v maximální možné míře dodržování lidských práv a chránící lidskou svobodu. Zmůže se na účinnou sebeobranu? Demokratické země čelí v současné turbulentní atmosféře celé řadě výzev. Jak si všiml i Henry Kissinger, mezinárodní vztahy znepřátelených velmocí a jejich neschopnost spolu komunikovat jsou podhoubím, z něhož může vzniknout další globální konflikt. Západ navíc pronásleduje postcovidová frustrace z neschopnosti zázračně potlačit pandemii, aniž by se musel uchýlit k dočasným omezením práv jednotlivců. Vybublání konspiračních teorií v souvislosti s původem nemoci a vakcinací přisypalo do společenské směsi hořkost, kterou ochotně přiživovaly dezinformační farmy východní provenience. Amerika zažila nemyslitelné, když dav zfanatizovaných příznivců bývalého prezidenta Trumpa vtrhl do Kapitolu a ohrožoval zákonodárce, kteří před ním museli uprchnout. V kancelářích předních představitelů státu se nakrátko usadila luza a spokojeně si užívala pocit rádoby revolucionářů. Demokratický institut voleb čelil takové míře zpochybnění jako dosud nikdy v americké historii. V Evropě se mezitím stahovaly mraky nad demokratickou zásadou dělby moci a možnostmi rovnocenné politické soutěže. Polsko bez ohledu na odpor Evropské unie přijalo nový disciplinární režim pro soudce. Orbánovské Maďarsko omezovalo svobodu a nezávislost tisku. Další údery demokratickým zemím se pak snažilo zasadit Rusko. Pokoušelo se zneužít katalánského autonomizačního procesu k nahlodání situace ve…