Děti z dětských domovů potřebují při odchodu vzor a důvěru. Často jim ale chybí
Publikováno: 21.8.2024
Mladým dospělým, kteří odchází z dětského domova, nejvíce v budoucím životě pomáhá, když mají blízkou osobu, které důvěřují, a také komunitu, jejíž jsou dlouhodobě součástí. Důležité je i plánování budoucnosti po malých krocích. Vychází to z výzkumu, který realizovala Nadace Sirius spolu s Nova pomáhá a agenturou Simply5. Výzkum byl inspirován filmem Amerikánka režiséra Viktora Tauše, který jde do kin v září. Je postaven na skutečném příběhu ženy, která prožila své dětství v ústavní péči. Výzkum ukázal, že přechod do dospělosti pro děti z dětského domova mohou výrazně usnadnit čtyři faktory. "Dětem pomáhá, když mají někoho blízkého mimo zařízení, komu mohou důvěřovat a na koho se mohou kdykoli obrátit," vysvětluje výzkumnice Eliška Nováková z agentury Simply5. Významnou roli hraje i začlenění do stabilní komunity, třeba sportovního klubu. "Velmi důležité také je, aby se děti osamostatňovaly postupně a s podporou nějakého dospělého mentora. Posledním faktorem je pak rozložení cílů do menších, zvládnutelných kroků, které mohou s někým konzultovat," dodává Nováková. Autoři výzkumu ale upozornili, že ne všechny dětské domovy jsou schopné tyto potřeby naplnit. Některé nemají ani startovací byty. Plošným problémem je navíc nedostatečný personální standard. "Nedostatek personálu znamená, že mladí dospělí jsou často po odchodu ze zařízení odkázáni jen sami na sebe. Vychovatelé dětského domova jsou ale často jediní lidé, ke kterým má mladý člověk důvěru a na které by se obrátil o pomoc," komentuje závěry výzkumu ředitelka Nadace Sirius Dana Lipová. "Mladý dospělý tak zůstává často na nové dospělácké problémy úplně sám. Na rozdíl od dětí, které vyrůstaly v rodině, nemá v zádech nejbližší příbuzné,…