Dezinformace jako veřejný nepřítel. Vláda zvažuje, že je bude regulovat zákonem

#Domácí

Publikováno: 1.12.2021

Skoro dva měsíce mohla část veřejnosti číst zprávy o tom, že se Senát pokouší o státní převrat. Takto popisovaly proruské weby debatu horní komory parlamentu o možnosti dočasně zbavit prezidenta Miloše Zemana pravomocí, když byl v nemocnici a Hrad tajil závažnost jeho zdravotního stavu. Jde přitom o legitimní ústavní nástroj, jenž umožňuje řešit neschopnost hlavy státu vykonávat úřad. Zeman byl v nemocnici kvůli vážné nemoci jater od voleb do minulého týdne.

Už od počátku pandemie nemoci covid-19 zase část mediálního prostoru plní dezinformace o tom, že koronavirus neexistuje, případně je produktem spiknutí elit nebo že očkování způsobuje neplodnost. "Dezinformační tlak podporuje rezignaci části společnosti na funkčnost státu v jeho současné ústavní podobě, což stát limituje ve schopnosti účinně komunikovat strategická témata," popisuje BIS hlavní riziko dezinformací v poslední výroční zprávě.

Vláda Andreje Babiše (ANO) v demisi minulý týden v této souvislosti schválila důležitý dokument. Jde o "jízdní řád" konkrétních opatření proti takzvaným hybridním hrozbám. Jednou z nich jsou dezinformace. Dokument počítá s možností, že do proudu dezinformací se coby hráz postaví stát prostřednictvím zákona. V tomto ohledu by se jednalo o zásadní krok.

Regulace dezinformací v Německu a Francii

"Zpracovat a předložit vládě návrhy změn právní úpravy pro posílení možností České republiky čelit dezinformacím," zní úkol stanovený Akčním plánem k Národní strategii pro čelení hybridnímu působení, jejž má Aktuálně.cz k dispozici. Možnost postihovat dezinformace prověří ministerstvo vnitra, výslednou analýzu musí předložit v průběhu druhého čtvrtletí příštího roku.

Ministerstvo vnitra uložení zmíněného úkolu potvrzuje. Byť je proces na samém počátku, resort se vyjádřil jasně. "Návrh řešení bude obsahovat mimo jiné analýzu vhodnosti a způsobu regulace dezinformací. Bohužel nemůžeme předjímat výsledek a způsob splnění úkolu, vše bude záležet na legislativním procesu," sdělila Aktuálně.cz Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.

Omezit šíření dezinformací státní mocí by v Evropě nebyl ojedinělý recept. Do boje proti fake news se pustily vlády v Německu či ve Francii, obě země v této souvislosti už přijaly zákonná opatření. Francouzská obdoba tuzemské Rady pro rozhlasové a televizní vysílání může třeba zakázat pořady představující riziko útoku na veřejný pořádek, zájmy národní obrany nebo zájmy národa.

Provozovatelé on-line platforem mají ve Francii povinnost varovat, omezit a nakonec smazat uživatelské účty šířící nepravdivé informace. V Německu musí provozovatelé sociálních sítí reagovat na stížnost uživatele na nepravdivou informaci, do týdne ji vyřídit a o způsobu jejího zpracování informovat dotyčného a příslušnou národní autoritu. Jakým směrem se na tomto poli vydá Česko, se ukáže nejpozději příští červen.

Strategická komunikace státu

Možná regulace dezinformací je jedním z celkem patnácti opatření, které má na základě akčního plánu vrcholná státní správa přijmout. Platnost akčního plánu se zachovává i po nástupu očekávané vlády Petra Fialy (ODS). Úkoly si meze sebe rozdělí Úřad vlády, ministerstvo obrany, ministerstvo vnitra či ministerstvo školství. Dalším z cílů je vytvořit státní strategickou komunikaci.

"České republice chybí komplexní přístup ke komunikaci témat klíčových pro národní bezpečnost a odolnost. V době krize je důležité, aby stát koordinovaně, srozumitelně a proaktivně komunikoval s občany. V průběhu pandemie se objevila řada dezinformačních kampaní a právě systém strategické komunikace by mohl zásadně přispět ke snížení negativních efektů dezinformací," sdělil Aktuálně.cz mluvčí resortu obrany Jan Pejšek.

Bude povinností tohoto ministerstva do příštího června ucelenou představu takové komunikace předložit. Její podstata má spočívat v ustavení centrálně řízeného pracoviště, ideálně na Úřadu vlády, jež by sledovalo náladu ve společnosti a v případě její vyhrocenosti do ní vstupovalo prostřednictvím státních orgánů sjednocenou komunikací. Tedy způsobem, jenž chybí celou dobu pandemie.

Sada reakcí na hybridní útoky

Na základě akčního plánu se také pod resortem obrany začíná vytvářet síť expertů proti hybridním hrozbám z řad akademické, výzkumné či soukromé sféry, jejichž služeb by vláda v případě nárazové i dlouhodobější potřeby využívala. Představitelem této skupiny by mohla být třeba firma Semantic Visions Františka Vrabela, jehož lidé monitorují a vyhodnocují dezinformace v internetovém prostoru. Podobná síť expertů coby poradců kabinetu funguje například v Nizozemsku.

Poradní skupina vzniká za přispění brněnské Univerzity obrany, její členové by eventuálně měli bezpečnostní prověrku a jejich vstup do týmu by schvalovala příslušná pracovní skupina při Bezpečnostní radě státu vedená stávajícím poradcem premiéra v demisi pro obranu podplukovníka Zdeňkem Matoušem.

Ministerstvo školství se má od ledna příštího roku zapojit do plánu začleněním systematického mediálního vzdělávání středoškoláků do rámcových vzdělávacích programů stejně jako podporou přednášek o mediální gramotnosti na pedagogických fakultách. Opět na resortu obrany pak bude sestavit sadu odpovídajících reakcí na situaci, když bude Česko cílem konkrétního hybridního útoku.

"Tento úkol vychází zejména z letošní zkušenosti při atribuci (přičtení odpovědnosti za útok konkrétnímu aktérovi, pozn. aut.) výbuchu muničního skladu ve Vrběticích z roku 2014, která ukázala, jak důležitá je jednotná reakce napříč resorty i mezinárodní podpora," sdělil mluvčí obrany Pejšek. Takovými reakcemi by mohly být veřejné pojmenování útočníka, vyloučení diplomatů či uvalení sankcí.

Plán z dílny poradce tajemníka NATO

Zmíněný akční plán přímo navazuje na Národní strategii proti hybridnímu působení, již Babišova vláda v demisi schválila letos na jaře. Vypracovalo ji ministerstvo obrany. Resort přitom dostal úkol připravit strategii už od vlády Bohuslava Sobotky v roce 2016. Od té doby však ministerstvo dalo přednost jiným prioritám, téma zásadním způsobem oživil až příchod náměstka pro strategii a obrannou politiku Jana Havránka loni v září.

Hybridním působením se rozumí využití nebojových prostředků, jako jsou skrytá propaganda, dezinformace, zpravodajské operace či ekonomický nátlak. Útočník jejich nasazením usiluje o oslabení společenského a politického uspořádání tak, aby v cílové zemi mohl uplatnit vlastní mocenské cíle. Původci takových útoků jsou zpravidla aktéři napojení na státní moc nepřátelské země.

"Jsem rád, že se nám během posledního roku podařilo dokončit a přijmout národní strategii, vytvořit pozici a jmenovat národního koordinátora (podplukovníka Matouše, pozn. aut.) a nakonec schválit akční plán," řekl Aktuálně.cz náměstek Havránek, který tři roky sloužil v nejužším týmu poradců generálního tajemníka Severoatlantické aliance Jense Stoltenbegra.

"Nyní nás čeká implementace a dlouhodobé provádění jednotlivých úkolů jako jsou například cvičení, do kterých bychom do budoucna chtěli zapojit i nejvyšší politickou reprezentaci, což je běžná praxe ve skandinávských zemích. Věřím, že naplněním akčního plánu zlepšíme naši odolnost a celkovou připravenost. Zároveň však musíme i nadále sledovat proměnu bezpečnostního prostředí," dodal náměstek.