Dmitrijevovo odsouzení je nespravedlivé, říká Petříček. Hledá způsob, jak ho podpořit
Historik Jurij Dmitrijev byl obžalován ze sexuálního násilí, vinu odmítl. Kritici považují proces za vykonstruovaný, zaměřený na diskreditaci díla.
Publikováno: 23.7.2020
"Historik Jurij Dmitrijev odhalil zločiny stalinismu, nalezl masové hroby více než 6000 lidí, včetně několika Čechů, kteří byli popraveni po zinscenovaných procesech. Nyní byl i on nespravedlivě odsouzen. Chci jednat s kolegy v EU, jak bychom mu mohli pomoci," uvedl Petříček.
Česká diplomacie Dmitrijevovo odsouzení kritizovala i v oficiálním stanovisku zveřejněném ve středu večer. "Odsouzení ruského historika a aktivisty Jurije Dmitrijeva k 3,5 letům odnětí svobody v pracovním táboře považujeme za cynické zneužití soudního systému k dalšímu pokusu ruských úřadů politizovat historii, monopolizovat si právo na výklad dějin a potírat pravdu o zločinech, jichž se sovětský systém dopouštěl na Rusech, Ukrajincích a dalších národech Sovětského svazu," uvedlo ministerstvo zahraničí.
Historik a ředitel karelské pobočky nevládního sdružení Memorial, které se zaměřuje na dokumentaci politických represí a ochranu lidských práv, byl zatčen v prosinci 2016. Obviněn byl z výroby dětské pornografie kvůli fotografiím, na kterých je jeho nahá adoptovaná dcera.
Dmitrijev tvrdil, že dokumentoval dceřin stav, protože od narození byla mimořádně hubená a často nemocná. Po více než ročním pobytu ve vazbě jej soud v dubnu 2018 zprostil obvinění, což je v ruské justici podle AFP "extrémně vzácný" úkaz.
O dva měsíce později byl ale badatel obviněn znovu - tentokrát z násilného chování sexuálního charakteru vůči své dceři - a ocitl se zpět ve vazbě.
Podle ochránců lidských práv je v pozadí Dmitrijevova pronásledování snaha úřadů zdiskreditovat historika a znehodnotit jeho vědeckou práci.
Známé osobnosti z různých zemí adresovaly letos v lednu prezidentovi Vladimiru Putinovi otevřený dopis s žádostí o zastavení historikova stíhání. Petici podepsala také řada českých osobností včetně bývalé mluvčí Charty 77 a někdejší české ombudsmanky Anny Šabatové, spisovatele Jáchyma Topola, bývalého vedoucího kanceláře prezidenta Václava Havla, nyní již zesnulého Luboše Dobrovského nebo novináře a bývalého generálního ředitele ČTK Petra Uhla.