Do nevíte o filmu Vesničko má středisková: Svěrák ho napsal omylem a chtěl, aby tam hrál Nárožný

Publikováno: 11.2.2024

NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Bezprostředně po premiéře viděli mnozí ve Vesničce mé střediskové (1985) zesměšnění socialismu, po listopadu 1989 někteří zase jeho nostalgickou glorifikaci. Ve skutečnosti ve filmu nejde o žádný systém, ale jen o něco tak prostého a obyčejného, jako jsou slušné lidské vztahy, obrana těch slabších mezi námi a osobní zodpovědnost. Jak to ve filmu říká roztržitý, ale moudrý doktor Skružný Rudolfa Hrušínského: „A když je někdo jedinej, kdo to může udělat, tak musí.“ Vrátit se k režii bylo Jiřímu Menzelovi (1938–2020) dovoleno po trezorových Skřiváncích na niti (1969) až po pěti letech dramatem Kdo hledá zlaté dno (1974). Nedostal k tomu jen angažovanou látku pod dohledem barrandovského ústředního dramaturga Ludvíka Tomana, ale tentýž režimista ho souběžně nutil, aby se navrch veřejně vzdal i Oscara za Ostře sledované vlaky (1966). Nestalo se a skoro vzápětí se situace až komicky obrátila. Málem Oscar To totiž v USA získal hned pět Oscarů český exulant Miloš Forman za Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). A Menzela si povolal náměstek Čs. filmu, slovenský básník Milan Lajčiak, a uložil mu naopak, že teď musí získat Oscara zas on. „Snažil jsem se mu vysvětlit, že to není tak jednoduché, ale když jsem odcházel, měl jsem pocit, že si myslí, že ten oscarový film nechci natočit schválně...“ Kupodivu se mu to za dalších deset let skoro podařilo, a to právě Vesničkou mou střediskovou, která zůstala jen stupínek pod vrcholem. V kategorii neanglicky mluvený film výročních cen americké Akademie věd a umění dosáhla totiž nominace, dostala se tedy do pětice nejlepších…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace