Doba politických trhovců se vrací. Zatímco si demokraté léčí mindráky, vzniká tu nepřátelská formace
Publikováno: 4.7.2024
NÁZOR / V těchto dnech mě napadají slova Ferdinanda Vaňka z Audience: „Je to všechno na hovno —“. V Evropě vzniká první otevřeně proruská koalice, a to zcela podle notiček Kremlu. V tupé a slepé snaze získat či udržet si moc nasadila líbivou tvářičku ochrany národních zájmů. Že nic není víc v rozporu s našimi národními zájmy než kamarádšoft s těmi, kteří podkopávají bezpečnost našeho státu, je jen bezvýznamný paradox. Historie jich je plná. Nacionalismus na rozdíl od skutečného vlastenectví nikdy nic dobrého nepřinesl. Je toxický z podstaty. Plíživý, omezený a omezující. Ničí budoucnost, partnerství, bezpečí… Jedna vlna chvástavého nacionalismu přinesla druhou světovou válku, ta dnešní vzniká uprostřed nejhorší bezpečnostní krize od té doby. Jen blázen si může myslet, že přinese něco dobrého. Opravdu si tu šílenou dobu zopakujeme? Historie je vždy plná lidí a národů, kteří chtějí v těžkých časech věřit, že někdo má jednoduchý recept na jejich štěstí, a volebním hlasem se touží pomstít všem, kteří jim říkají něco o složitosti světa. Trefně trpký pocit dnešního evropského voliče shrnul jeden francouzský moderátor – volí pravidelně, a přesto mu pořád chodí faktury za elektřinu, a tak se rozhodl ke vzpouře, tentokrát nepřijde nebo bude hlasovat protestně. I francouzské národní volby jsou o vzpouře. Líbivá tvář a vlastně docela korektní vystupování lídra francouzské extrémní pravice Barelly navoněly pro většinovou společnost kdysi neakceptovatelnou stranu. Protože nejsou ve vládě, mohou poučovat, slibovat, kritizovat. Mohou být nadějí. Asi jako nová dieta, kterou začínáte s tím, že tohle bude konečně ono. Abyste se zase zklamali, ale…