Dokáže předpovědět povodně i migraci. Digitální dvojče Země simuluje dění na planetě
Do deseti let by měla fungovat digitální replika Země schopná předpovídat extrémní přírodní úkazy i dopady klimatických změn.
Publikováno: 13.9.2021
Na počítačových modelech se začíná pracovat už letos, první dvě simulace planety by měly být v provozu v prosinci 2023. Každý z modelů bude mít jinou funkcí. Jeden se zaměří na extrémní výkyvy počasí, jako jsou záplavy, sucho nebo lesní požáry, a bude schopný zhodnotit preventivní opatření a jejich účinnost.
Druhé digitální dvojče bude zaměřené na adaptaci na klimatické změny na lokálních i národních úrovních. Zvládne nasimulovat, jaké strategie zaberou, nebo určit, jak změnám přizpůsobit zemědělskou produkci.
Další repliky Země budou postupně přibývat. Budou se věnovat oceánům, biodiverzitě a migraci. Nakonec se všechny modely mezi lety 2025 až 2030 sloučí do jediného. Komplexní verze pak dokáže nejen monitorovat, ale i vizualizovat a dokonce i předvídat přírodní a lidské aktivity na planetě, uvádí projekt Digital Strategy.
Digitální dvojče Země poběží na jednom z evropských superpočítačů, které jsou v tuto chvíli umístěny ve Finsku, Itálii a Španělsku. Zvládají provádět až miliardu miliard operací za vteřinu.
Superpočítač bude pracovat s údaji z minulosti, ale bude sledovat také dění na planetě v reálném čase. Ke svým předpovědím bude mít přístup k satelitním snímkům, socioekonomickým datům a také informacím, které do něj vloží uživatelé z řad veřejnosti.
Díky tomu dokáže nastínit počasí až na měsíc dopředu. Říct kdy, jakou silou a kde zasáhnou povodně. Předvídat vznik hurikánů, tornád a lesních požárů, monitorovat znečištění ovzduší a také zhodnotit, jak účinná budou opatření proti klimatu.
Podle klimatoložky Erin Coughlan de Perezové z Klimatického centra Červeného kříže a Červeného půlměsíce se tak ze současného stavu, kdy umíme předpovědět počasí, přesuneme do stavu, kdy budeme "vědět, co počasí udělá".
Modelování počasí není novinkou. Digitální dvojče Země ale bude disponovat lepším rozlišením. Namísto přesnosti, která se běžně pohybuje mezi padesáti až sto kilometry, bude pracovat s přesností na kilometr.