Donaldova parodie na politické baroko a americká kocovina Čechů
Publikováno: 13.4.2025
KOMENTÁŘ / Jestliže Američanům dnes a denně zástupy osobních koučů radí, aby si šli tvrdě za svým a na nic a nikoho se neohlíželi, je pro ně těžké pochopit, proč by se měla hlava státu chovat jinak. Proč by právě od ní měli očekávat, že se podřídí restriktivní politické etice z 18. století a nechá se ve své libovůli omezovat dělbou moci či vládou práva? Politolog James E. Block upozornil na klíčový paradox epochy označované jako „neoliberální“: zatímco veřejnou sféru ve stále větší míře ovládají deregulované korporace, jednotlivcům zbyla jediná „svoboda“. Mohou volit z několika málo stranických kandidátů a mezitím se v životě oddávat excesům – konzumovat stále bezuzdněji, zcela odhodit zábrany týkající se narcismu a okázalé sebeprezentace na sociálních sítích. Block se soustředí na důsledky absolutizace měřítek konzumní kultury pro jednání řadových voličů. Pokud neexistuje kvalitní občanské vzdělávání od raného věku, jak by američtí voliči vůbec mohli chápat, že se v politice prováděné v souladu s ústavou mají řídit zcela jinými principy než v každodenní rutině konzumní společnosti? Kde si volič osvojí přístupy a postoje, které jsou v naprostém rozporu s tím, co pro „dosažení úspěchu“ doporučují experti na to, „jak správně žít“? Kdy získá výcvik v tak nezvyklém chování, kdy si vytvoří osobnost a dispozice nezbytné pro sebeomezující přístup k životu? To je zajisté veliká obtíž. Nemenší problém ovšem představuje i pochopení voličů, že politik ve veřejné funkci, pokud by se držel ústavy, se nemůže chovat jako z řetězu urvaný konzument či rozparáděný televizní…