Dozor nad Českou televizí je kompletní, poslanci zvolili ostré kritiky televize

#Politika

Publikováno: 27.5.2020

Deníku Aktuálně.cz to potvrdil člen volebního výboru, o úspěchu Lipovské, Veselého a Matochy před tím informoval i Deník N. Oficiální výsledky oznámí ve sněmovně ve 14.30.

Jméno ekonomky Hany Lipovské a moderátora Lubomíra Veselého patřila k těm "nejvýbušnějším" už ve chvíli, kdy se objevil seznam 86 zájemců o členství v Radě České televize. Oba se totiž netají kritikou České televize a navíc mají blízko k předsedovi Trikolóry a zároveň poslanci Václavu Klausovi mladšímu. Letos v březnu sice ani jeden v prvním kole volby neuspěl, oba ale postoupili do druhého kola a v kuloárech se mluvilo o tom, že mají velké šance nyní uspět - což se teď ve středu stalo.

Neuspěl psycholog Ivan Douda, filmový teoretik Zdeněk Holý ani předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma. Ten přitom dostal v předvýběru kandidátů, kdy volební výbor hlasoval o 18 kandidátech z 86, vůbec největší podporu.

Proti nominaci Lipovské, kterou nominovala Česká biskupská konference, vystoupilo v minulosti 18 senátorů, kteří žádali kardinála Dominika Duku o stažení. On to odmítl s tím, že jako ekonomka bude přínosem. "Je zřejmé, že osoby, které otevřeně zpochybňují smysl existence médií veřejné služby, případně rovnou připouštějí potřebu jejich zrušení, nemohou v Radě hodnověrně hájit tento veřejný zájem," napsali mimo jiné senátoři. Naráželi na to, že Lipovská se v minulosti zmínila o možnosti zrušit ČT.

Ona sama se ale tvrdí, že její slova byla vytržena z kontextu. "Výrok o rušení (veřejnoprávní) televize je takový krásný, odrodilý samorost," uvedla v Českém rozhlasu Plus. V rozhovoru pro Katolický týdeník uvedla, že chce v Radě ČT hledat a hájit pravdu a usilovat o poctivost.

"Za hlavní úkol bych považovala - zejména v součinnosti s dozorčí komisí a na základě veškerých dostupných materiálů včetně interních auditů - detailně analyzovat hospodářskou situaci a dbát na to, aby hospodaření České televize minimálně vyrovnané, ne-li přebytkové, a maximálně efektivní. Jsem přesvědčena, že ekonomická stabilizace je nutnou podmínkou pro to, aby Česká televize mohla plnit objektivně, vyváženě a nezávisle svůj hlavní účel," řekla.

Rada ČT má patnáct členů. K čerstvé trojici nováčků je třeba připočíst tři členy, které poslanci zvolili letos v březnu. Šlo o bývalého šéfa ČT24 Romana Bradáče, ekonoma Pavla Kysilku a bývalého hokejistu Jiřího Šlégra, který seděl v minulosti ve sněmovně za ČSSD. Rada ČT je nyní kompletní a na dalším jednání si patrně zvolí nového předsedu. Po zatím posledním předsedovi Janu Bednářovi totiž zůstalo toto místo neobsazeno. 

V Radě ČT tak patrně bude podstatně více kritiků než kdykoliv dříve. Když v roce 2017 volila Rada ČT generálního ředitele České televize, Petr Dvořák byl zvolen jednohlasně. Jeho mandát má trvat do roku 2023, ovšem nikdo nedokáže odhadnout, jak se bude situace s Českou televizí vyvíjet. Ředitele volí a odvolává Rada ČT.

Apeluji na vaše svědomí, prohlašovala předsedkyně TOP 09

Politici opozičního "demokratického bloku" z ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN dlouhodobě tvrdí, že cílem hnutí ANO je ovládnout Českou televizi a volba nových radních je k tomu prvním krokem. Předseda ANO a premiér Andrej Babiš takové obvinění odmítá, faktem ale je, že ANO díky 78 poslancům mělo na výběr radních největší vliv.

Ještě před středečním volbou vystoupila předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a šéf klubu Pirátů Jakub Michálek. 

"Chci vás před touto volbou požádat, abyste nebrali volbu Rady ČT na lehkou váhu. Věřím, že si všichni uvědomujete, na jakou funkci aspirují daní nominandi, a že jejich účelem v radě je skutečně býti nezávislými, nestrannými zástupci, kteří zaručí i nadále fungování České televize," apelovala šéfka TOP 09, aniž by zmínila jakékoliv jméno. Bylo ale jasné, že myslí právě Lipovskou a Veselého.

"Připomínám, že ne všichni z těch, kteří jsou ve výběru, si uvědomují, k čemu vůbec veřejnoprávní televize slouží. Nechci odrazovat od volby kohokoliv nebo někoho doporučovat. Chci apelovat na vaše svědomí a na to, že naše rozhodnutí má velké dopady na fungování naší společnosti. Pevně věřím tomu, že máte velký zájem na tom, aby i nadále byla naše společnost zcela svobodná a demokratická," upozorňovala Markéta Pekarová Adamová.

Jakub Michálek těsně před volbou požadoval, aby zástupci vládní koalice řekli, jakou mají vizi pro Českou televizi. "Dosáhli jste nějaké dohody na tom, jaké osoby budou tuto vizi naplňovat?" zeptal se, ale odpovědi se nedočkal. Přitom si postěžoval, že prý snahy o jednání s vládní koalicí ztroskotaly.

"Snažili jsme se o jednání, ale bohužel vyjednávání nebyla úspěšná a nepodařilo se nám dosáhnout shody toho, aby proudy, které respektují názory poloviny obyvatel, která není zastoupena ve vládní koalici, se promítly do obsazení Rady ČT," uvedl Michálek.

Jediný, kdo se z vládní koalice zvedl, byl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. "Náš klub jako vždycky bude volit ty kandidáty, kteří dali najevo, že budou respektovat nezávislost České televize," ujistil Chvojka.

Mimochodem, v prvním kole volby v březnu bylo kvórum, nutné pro zvolení, 88 hlasů. Pro Romana Bradáče hlasovalo 97 poslanců, Jiřího Šlégra 89 a Pavla Kysilku 88. Lipovská měla v březnu 83 hlasů, Matocha 77, Klíma a Veselý 57, Holý 53 a Douda 49.