Dříve nemyslitelné se stalo skutečností. Seveřané překreslují vinařskou mapu Evropy
Publikováno: 18.10.2024
Stane se ze Švédska nové Toskánsko? Změny klimatu, které pěstitelům vína zvláště na jihozápadě Evropy komplikují život, by tomu mohly nasvědčovat. Tento trend potvrzují i čísla: Sklizeň hroznů ve Švédsku se loni oproti roku 2020 zdvojnásobila – činila 304 tuny. V současné době se víno v této severské zemi pěstuje přibližně na 160 hektarech, ale Švédská zemědělská univerzita odhaduje, že by bylo možné pěstování rozšířit na dva až tři tisíce hektarů. V jedné z nejseverněji položených švédských vinic ležící asi 80 kilometrů jihozápadně od Stockholmu mají tříletý plán zasadit každý rok dalších tisíc rostlin. „Říkám, že je to flenské Toskánsko,“ uvedla pro televizi SVT tamní vinařka Josefin Lagerhornová. Ve Flenu pěstují odrůdy, které je vzhledem k menšímu množství slunečního záření možné nechat zrát déle. Od začátků před několika lety vyrábějí mimo jiné ledové víno z kanadské révy a také perlivé víno, které vzniká v poslední době módní metodou Pet-Nat. Vinaři utíkají na sever Vinaři se do Švédska stěhují ze zemí, jako je Itálie, Rakousko a Portugalsko, kde pěstování vína ztěžuje klimatická změna. Své o tom ví Emma Sernerová, která si se svým italským partnerem raději založila vinohrad na švédském ostrově Gotland. „Nejsme tady proto, že by se nám líbilo právě toto místo, ale proto, že se tady daří našim hroznům,“ řekla televizi SVT mladá vinařka. Na jihu Evropy podle ní prší buď příliš, nebo skoro vůbec. Ani jedno hroznům nesvědčí. „Už není možné říci 'v tomto regionu je takové počasí'. Každý ročník…