Důkazy v kauze Čapí hnízdo stačily ke stíhání, ale byly vyvráceny, říká šéfžalobce

Šéf pražských žalobců Martin Erazím věděl od Jaroslava Šarocha v předstihu, že se chystá stíhání v kauze Čapí hnízdo zastavit.

Publikováno: 19.9.2019

Důkazy v kauze Čapí hnízdo stačily ke stíhání, ale byly vyvráceny, říká šéfžalobce

"Pro zahájení trestního stíhání postačuje pouze vyšší míra pravděpodobnosti, že se skutek stal a je trestným činem. Tato míra pravděpodobnosti se v dalším řízení buď potvrdí, nebo vyvrátí. V tomto případě byla vyvrácena," uvedl šéf Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím.

První muž pražských žalobců potvrdil původní rozhodnutí dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha o zastavení stíhání minulý pátek. Nyní zodpověděl dotazy deníku Aktuálně.cz, které se týkaly nejasností, které po zastavení stíhání premiéra a dalších zůstaly.

Původní konstrukce policie spočívala v tom, že při žádosti o dotaci ve výši 50 milionů korun společnost Farma Čapí hnízdo nebyla malým či středním podnikem. Právě pro takové byla subvence určena. Podle policie však byla firma propojená personálně, manažersky a finančně s holdingem Agrofert, což žadatelé o dotaci, blízcí Babišovi spolupracovníci Jana Mayerová a Josef Nenadál, zatajili, a to s vědomím dnešního premiéra. Proto je policie obvinila.

Podle Erazíma sice původní poznatky kriminalistů svědčily o podvodu, ale v průběhu dalšího vyšetřování došel dozorující žalobce k opačnému závěru. Právě vysvětlení pojmu malý a středník podnik bylo pro určení trestní odpovědnosti klíčové. "Názor na řešení tohoto pojmu se vyvíjel společně s objasňováním věci a vývojem přesvědčivosti některých důkazů. Ne všechny skutečnosti rozhodné pro podání obžaloby nebo zastavení trestního stíhání jsou a musí být známy na začátku vyšetřování," podotkl Erazím.

Při hodnocení návrhu policie na obžalobu šesti obviněných včetně premiéra Babiše dospěl Šaroch k závěru, že čestné prohlášení o malém a středním podniku, jež bylo součástí žádosti, bylo skutečné čestné. "Provedeným dokazováním se nepodařilo prokázat, že by toto tvrzení bylo nepravdivé. Naopak poskytovatelům dotace byl poskytnut dostatek informací k charakteru podnikání žadatele," uvedl šéf pražských žalobců.

Bankéři ve výpovědi otočili

Šaroch se navíc opřel o výpovědi finančníků z britské banky HSBC, která Farmě Čapí hnízdo poskytla úvěr 350 milionů korun. Půjčku měla uvolnit díky přesvědčení o solventnosti firmy a schopnosti závazku dostát díky silnému zázemí. Banka vycházela z informací, že Farma Čapí hnízdo je součástí holdingu Agrofert v té době vlastněného Andrejem Babišem. Alespoň takto hovořily dokumenty banky k půjčce, z nichž policie těžila při zahájení stíhání.

Nicméně z výpovědi bankéřů na sklonku roku 2018 mělo vyplynout, že v listinách byly nepravdivé údaje. Spojení firmy a Agrofertu padlo. "Byla v podstatě vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnost Agrofert a FČH (Farma Čapí hnízdo) byly v době projednávání žádosti o poskytnutí úvěru pro společnost FČH či v následné době čerpání úvěru a jeho splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti," citoval Český rozhlas ze Šarochova usnesení.

Navzdory tomu si policie stála za svým a i na konci vyšetřování zůstala přesvědčená, že Babiš a spol. podvod spáchali. Proto navrhla případ poslat k soudu. Erazím vysvětlil, že k rozchodu mezi policií a žalobcem v klíčové části trestního řízení někdy dochází. "Stává se, že každý z orgánů činných v trestním řízení důkazy vyhodnotí odlišně. Je však třeba zdůraznit, že je to státní zástupce, který nakonec obžalobu podává a zastupuje ji v řízení před soudem."

OLAF posuzoval věc nesprávně 

Erazím také rozvádí, jak se jeho podřízený vypořádal se závěry Evropského úřadu proti podvodům (OLAF). OLAF prověřoval případ pro potřeby Evropské komise, zda si projekt zaslouží proplatit z dotačních peněz. Podle OLAF uvedli žadatelé o dotaci nepravdivé údaje, Farma Čapí hnízdo nebyla nezávislým podnikem a při realizaci projektu byly porušeny české i evropské normy.

Podle šéfa pražských žalobců se však OLAF díval na věc prizmatem roku 2018, kdy byl pohled na definici malého a středního podniku jiný než v době podání žádosti. Erazím také zdůraznil, že OLAF přistupoval k věci z jiné perspektivy, než si žádá trestní právo. "Takový pohled si však v trestním řízení není možné dovolit, a proto se JUDr. Šaroch musel zabývat otázkou podmínek pro posouzení pojmu malý a střední podnik k roku 2008," uvedl Erazím.

Jaroslav Šaroch odevzdal usnesení o zastavení trestního stíhání v pátek 30. srpna odpoledne. Erazím podle svého vyjádření věděl ještě předtím, jak se Šaroch rozhodne. S důvody změny stanoviska se však prý seznámil až ze samotného usnesení. Pražský šéfžalobce do trestního spisu nahlížel průběžně už během vyšetřování. Závěr Šarocha, jak už Aktuálně.cz informovalo minulý týden, začal prověřovat v den jeho předložení.

Erazím se ještě radil s kolegy

Teprve rozhodnutím Erazíma v rámci takzvané aprobace dostalo Šarochovo rozhodnutí razítko, že zastavení stíhání je v pořádku. "V rámci aprobace byla studována příslušná judikatura a předpisy Evropské unie, včetně části spisu podstatné pro rozhodnutí," uvedl šéfžalobce. Než Šarochovo rozhodnutí podepsal, opřel se i o stanovisko své první náměstkyně a šéfa oddělení ekonomické kriminality pražské policie, kteří na věc nahlíželi stejně.

Zastavení trestního stíhání je pravomocné od poloviny tohoto týdne. Spis s usnesením nyní poputuje na Vrchní státní zastupitelství v Praze, které provede jeho prověrku. Své stanovisko spolu se spisem následně postoupí na Nejvyšší státní zastupitelství. Jeho šéf Pavel Zeman má jediný pravomoc, aby kauzu Čapí hnízdo definitivně uzavřel, nebo ji naopak vrátil pražským žalobcům a nařídil došetřit.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace