Dukovany budou dražší, než se tvrdilo. Bylo to jasné od začátku, ale nikdo to nechtěl říct nahlas
Publikováno: 16.8.2026
Karel Havlíček řekl novinářům, že dostavba Dukovan nebude stát 400 miliard, ale spíš 700. Ne proto, že by se něco (zatím) pokazilo. Prostě proto, že se od začátku počítalo s číslem, které nezahrnovalo "cenu peněz". Jde o úroky z úvěru, který na stavbu poskytne stát. Když se do součtu zahrne i tohle, dostaneme se z oněch okouzlujících 400 miliard na 600 až 700. To je podle Havlíčka ještě optimistická varianta, tedy za předpokladu, že nedojde k žádnému zpoždění. To je v jaderné energetice přibližně stejně pravděpodobné jako v Česku bílé ladovské Vánoce deset let za sebou, nebo že Alena Schillerová rozdá (svůj) majetek chudým a vstoupí do kláštera. Není potřeba se o věštbu obracet k Babišově astrologičce, stačí se podívat na to, co se dělo všude jinde, kde se v posledních dvaceti letech někdo pustil do stavby reaktoru typu EPR nebo jemu podobného. Ve francouzském Flamanville se z plánovaných 3,3 miliardy eur stalo nakonec 13,2 miliardy podle EDF, a pokud se připočtou úroky, francouzský Nejvyšší kontrolní úřad mluví až o 23,7 miliardách. Stavba měla trvat pět let, trvala osmnáct. Ve finském Olkiluoto to bylo podobné. Ze tří miliard na jedenáct, z devíti let na osmnáct. Britský Hinkley Point C se má spustit nejdřív v roce 2030, tedy s pětiletým zpožděním, a cena se od roku 2015 víc než zdvojnásobila. A na Slovensku se dostavba Mochovců protáhla o deset až třináct let a…