Důležitost voleb ovlivňuje geopolitický kontext, což víme i z naší historie. A proto jsou ty letošní osudové
Publikováno: 13.8.2025
Často v poslední době slyšíme, že jsou ty či ony parlamentní volby pro Česko osudové, přičemž následují úsměšky některých novinářů, politologů a politiků, kteří podobná burcující varování označují za přílišnou dramatizaci politické situace či rovnou hysterii. Jenže tragédie české demokracie spočívá právě v tom, že nejde o hysterii, nýbrž realitu, s níž jsme posledních deset let opakovaně konfrontováni. Volby u nás zkrátka osudové jsou, poněvadž se občané opakovaně rozhodují nikoliv mezi normálními politickými stranami, ale mezi demokracií a autoritářstvím s demokratickou fasádou, mezi Západem a Východem. Jak to bylo v naší české, respektive československé minulosti? Celá západní civilizace, v níž většina zemí funguje na principech liberální demokracie a právního státu, je nyní konfrontována s agresivním nástupem antisystémových nálad, z nichž vytloukají politický kapitál populisté, extremisté a komerčně orientovaná hnutí, jako jsou v Česku například formace ANO, SPD, STAČILO! a Motoristé sobě. Bylo by samozřejmě hezké, pokud bychom si v České republice vybírali mezi konzervativci a liberály, demokratickou pravicí a levicí, ale bohužel tomu tak není. Na cestě k druhé světové válce Skutečně osudové jsou vždy takové volby, jež se odehrávají v nebezpečném geopolitickém kontextu. Proto lze takto interpretovat třeba prvorepublikové volby do Národního shromáždění v roce 1935, v nichž tenkrát před devadesáti lety zvítězila Sudetoněmecká strana, vedená Konradem Henleinem. Československo a Evropa tehdy stály na prahu katastrofy, k níž otevřela cestu velká hospodářská krize, která podlomila důvěru občanstva v demokracii a posílila oblibu populistických a extremistických formací. Jaký byl geopolitický kontext? V sousedním Německu se v roce 1933 dostali parlamentní cestou k moci Hitlerovi nacionální socialisté čili nacisté. Pod jejich taktovkou začala revoluční demontáž liberální demokracie, německá zahraniční politika směřovala k agresivní revizi versailleského systému a počítala s válečným konfliktem. Prezident republiky T. G. Masaryk,…