Důvěra v prezidenta mírně ochabla, u vlády a poslanců stagnuje, vyšlo z průzkumu
Nejvyšší důvěře občanů se nadále těší starostové a obecní zastupitelstva.
Publikováno: 16.12.2024
Hlavě státu podle průzkum rozhodně či spíše důvěřuje 51 procent obyvatel, o dva procentní body méně než letos v létě. Naopak 46 procent oslovených Petru Pavlovi vyjádřilo různou míru nedůvěry. Vládě důvěřuje 23 procent lidí, opačný postoj ke kabinetu Petra Fialy (ODS) zaujímají tři čtvrtiny Čechů.
Poslanecké sněmovně podle průzkumu důvěřuje 24 procent občanů, zatímco 73 procent nikoliv. Senátu důvěru vyjádřilo 32 procent dotázaných, a 62 procent horní komoře Parlamentu naopak nedůvěřovalo.
Podstatně lépe jsou na tom s důvěrou obecní zastupitelstva, případně zastupitelstva městských částí, a starostové. U obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahuje 65 procent a nedůvěry 23 procent. Důvěru starostům vyjádřilo dokonce 68 procent respondentů, opačný postoj zaujalo 22 procent dotázaných. Hodnocení krajských zastupitelstev a hejtmanů průzkum tentokrát nezahrnoval, protože názory CVVM sbíralo v době krajských voleb do zastupitelstev krajů na konci září.
V porovnání s průzkumem z letošního léta se podzimní hodnocení zkoumaných institucí statisticky významně nezměnilo, uvedli autoři. "U vlády a Poslanecké sněmovny navzdory určitému zlepšení oproti podzimu 2023 zůstává důvěra na zřetelně horší úrovni, než byla v období od roku 2018 až do prvního pololetí roku 2023," píše centrum. V případě prezidenta je z výsledků průzkumu patrný pokles důvěry v porovnání s prvními třemi čtvrtinami loňského roku, kdy hlavě státu vyjadřovalo důvěru 58 procent dotázaných.
Kromě důvěry v ústavní instituce zajímal autory průzkumu i názor Čechů na politickou situací v zemi. Spokojeno s ní je 15 procent lidí, nespokojenost dalo najevo 63 procent dotázaných. Zhruba pětina respondentů volila odpověď "ani spokojeno, ani nespokojeno."
Ani hodnocení politické situace se oproti letošnímu létu významně nezměnilo. V porovnání s loňským podzimem vyznívá trochu lépe. Snížil se podíl nespokojených o šest procentních bodů a podíl pozitivního hodnocení meziročně o pět procentních bodů vzrostl. "Hodnocení politické situace ovšem nadále zůstává být výrazně horším, než většinou bývalo v letech 2014 až 2020 s výjimkou krátkodobého propadu z roku 2017 spojeného s tehdejší hlubokou vládní krizí," uvádí CVVM.