Dvacet tisíc na nájem, na obživu jen osm. Drahé bydlení bere Čechům i většinu platu

#Volby

Publikováno: 16.9.2021

Sedmadvacetiletá Kateřina bydlí s manželem a dvěma dětmi v bytě 3+kk v Praze 11, měsíčně za něj i s energiemi zaplatí více než 19 tisíc korun. Je na mateřské dovolené a její muž si jako řidič rozvážkové služby vydělá zhruba 25 tisíc korun měsíčně. I s příspěvky na bydlení a přídavky na děti zbývá rodině na obživu osm tisíc korun.

Kateřinin příběh není ojedinělý. Zhruba každá desátá domácnost se v Česku potýká s nadměrnými náklady. Za bydlení utratí více než 40 procent svých příjmů. Jde o 420 až 540 tisíc domácností, ve kterých žije 760 až 900 tisíc lidí. Uvádí to letošní Zpráva o vyloučení z bydlení, kterou připravují neziskové organizace, odborníci a obce.

Zdaleka přitom neplatí, že se to týká jen nízkopříjmových rodin. Vysoký podíl své výplaty za bydlení dává i střední třída, například lidé pracující ve školství či zdravotnictví. Za průměrný byt o rozloze 70 metrů čtverečních se v Praze platí podle poradenské společnosti Deloitte v průměru 20 tisíc korun.

Vysoký nájem může některé rodiny přimět k rozhodování, zda se z města neodstěhovat. Podobně jako Kateřina. "Necháváme to otevřené. S největší pravděpodobností se ale přestěhujeme směrem na Plzeňsko, kde je pracovní zóna a ceny nájmů nejsou tak vysoké," popisuje. 

Řešením by mohlo být i stěhování do menšího bytu, jenže to Kateřina kvůli dvěma dětem nechce. "Takhle mají svůj pokojíček, kde si mohou hrát. My s manželem také potřebujeme klid na odpočinek, už teď máme jen malinkou ložnici. Obývák s kuchyňským koutem je také menší. Jsme celkem natěsno," říká. 

Třiatřicetiletého Tomáše už drahé bydlení z Prahy vyhnalo. Nejprve splácel hypotéku na byt 3+kk za okrajem metropole, který si před čtyřmi lety pořídil s manželkou. Přišel ale covid a příjmy Tomáše, pracujícího v letectví, zasáhl. Rodina s malým dítětem se rozhodla byt prodat. 

Složité přitom může být už to, jak se dostat k hypotéce. Především v hlavním městě jsou ceny bytů vysoké, podle společnosti Deloitte vyšel loni nový byt v Česku na 12,2 průměrného ročního platu, což je v porovnání s 22 evropskými zeměmi nejvíce hned po Srbsku. Podle Eurostatu navíc ceny domů a bytů v Česku rostou čtvrtým nejrychlejším tempem v celé Evropské unii. 

Drahé bydlení výrazně ovlivňuje život mladých. "Z důvodu nedostupnosti vlastnického bydlení zůstávají déle v nájmu, kupují si nemovitosti dále od Prahy nebo využívají větší finanční výpomoci od rodičů. Ta je u nás tradičně vysoká," říká sociolog a ekonom Martin Lux z Akademie věd. 

Nedostupného bydlení si začínají všímat i politické strany. Zatímco před čtyřmi roky jej ve svých volebních programech až na výjimky nijak zvlášť nezmiňovaly, nyní se mu podrobně věnují. "Bohužel, ty strany, které mají nyní nejvyšší preference, navrhují takové nástroje, které současnou situaci zásadněji změnit nepomůžou. Některé ji dokonce mohou zhoršit. Proto to za velké pozitivum nepovažuji," říká Lux.

Drahé bydlení a kolaps měst

Podle ředitele Platformy pro sociální bydlení Víta Lesáka, jednoho z autorů Zprávy o vyloučení z bydlení, by se stát měl snažit zabránit tomu, aby si do budoucna mohli dovolit ve městech bydlet jen lidé s vysokými příjmy. "Problém se týká učitelek, ošetřovatelů v nemocnicích, řidičů městské hromadné dopravy a dalších. Kdyby měli bydlet mimo město, tak město zkolabuje. Základní infrastruktura služeb ve městě by se propadla na velmi nízkou úroveň," tvrdí Lesák. 

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala, který na nedostupné bydlení se svým úřadem upozorňoval již před dvěma lety, tvrdí, že stěhování lidí mimo velká města nemusí být takový problém. Stát by na to však měl být připravený. "Osobně jsem zastáncem toho, aby lidé žili na venkově. Má to určitě spoustu výhod, koneckonců já tam také bydlím, takže bych to určitě podporoval. Musíme ale být schopni tam lidem nabídnout práci a další služby - například zajistit školky, kvalitní dopravu dětí do škol, kroužky a podobně. Chce to ucelený přístup. Nemůžeme jenom říct, že byty v Praze jsou drahé, tak ať jdou všichni na venkov," míní Kala. 

Nedostupné bydlení komplikuje život nejen lidem, ale i některým firmám a institucím ve velkých městech. Ty přiznávají, že sehnat zaměstnance bývá často složité kvůli tomu, že lidé nemohou na místě najít dostupné bydlení. Jednou z takových institucí je právě i Nejvyšší kontrolní úřad.

"Máme řadu kolegů, kteří dojíždějí z širokého okolí Prahy - z Kolína, Hradce Králové, Kutné Hory a mnoha dalších měst. Získat v Praze bydlení je pro ně při platu, který nabízíme, nemožné. Zvlášť v situaci, kdy zakládají rodinu. Při výběrových řízeních uchazeč posoudí výši platu a nároky na práci, na nabídku nekývne a jde raději jinam," dodává Kala.

Také Česká pošta uvádí, že si s ohledem na své zaměstnance všímá rostoucích cen bydlení. "Pokud by ceny nájemních bytů a hypoték nadále rostly současným tempem, může se to časem projevit i v uvažování o změně práce s ohledem na dostupnost bydlení," obává se mluvčí pošty Matyáš Vitík. 

Největší problém je v Praze, kde dává nadměrné peníze za bydlení 19 procent domácností. Za metropolí jsou Ústecký a Karlovarský kraj, kde se problém týká 16 procent domácností. Tyto dva kraje mají zdaleka největší podíl obyvatel ve špatné finanční situaci. Je tak špatná, že podíl domácností je vysoký i přes relativně nízké náklady na bydlení, vysvětlují autoři Zprávy o vyloučení z bydlení. 

Ani další kraje ale nemají klid. V Moravskoslezském má nadměrné náklady na bydlení 13 procent lidí, v Jihomoravském pak 11 procent. Problém se tak zdaleka netýká pouze Prahy či velkých krajských měst.

Potvrzuje to příběh zmíněného Tomáše. Jeho rodina prodala nemovitost u Prahy, splatila hypotéku a znovu si vzala úvěr na nový byt. Tentokrát v Ústeckém kraji, kde patří byty k nejlevnějším. "I tady se ale ceny za 3+1 pohybují minimálně na třech milionech korun, a to ještě vyžadují rekonstrukci. Poptávka po větších bytech je i tam neuvěřitelná," říká Tomáš. Podle dat Deloitte stál v prvním čtvrtletí letošního roku metr čtvereční bytu v Ústí nad Labem 26 700 korun.

Pomalá výstavba i Airbnb

Nedostupnost bydlení nemá podle odborníků jen jediného viníka. Vysvětlení, proč od roku 2014 rostou ceny bytů a domů rychleji než příjmy, je vícero - od skupování bytů kvůli investici přes krátkodobé pronájmy až po nedostatečnou výstavbu nových. 

Sociolog a ekonom Lux vidí jednu z cest, jak zlepšit situaci v metropoli, ve "zchlazení" poptávky po bydlení. Na mysli má zejména tu investiční, což by zastavilo i prudký růst cen. Stát by tomu mohl pomoct tím, že by například zvýšil daň z nemovitosti. Jak ale Lux podotýká, takové zásahy jsou nepopulární, a tak neočekává, že by je stát zavedl. 

Lepší dostupnost bydlení by mohla přinést také rychlejší výstavba. Podle údajů Světové banky je Česko ve vyřizování stavebního povolení 156. ze 190 porovnávaných zemí. Situaci má zlepšit nový stavební zákon, který poslanci v červenci schválili, ačkoliv ho část expertů kritizovala. V účinnost vstoupí v polovině roku 2023, některé změny však začnou platit už od ledna příštího roku. 

Nedostupné bydlení by částečně mohla řešit i města pomocí vlastních bytů, které by nabízela jako sociální bydlení nebo pro mladé rodiny a státní zaměstnance. Jenže takových bytů se obce v minulosti ve velkém zbavovaly a privatizovaly je. Některé z nich si sice část bytů ponechaly, jenže podle Petra Hány z Deloitte je často pronajímají bez známého účelu. 

Reforma bytových družstev by mohla být jednou z cest i podle státu. "Vzhledem k tomu, že ceny nemovitostí rostou zejména ve městech rychleji než příjmy, se vlastnictví nemovitosti stává pro většinu nováčků na trhu bydlení nedosažitelnou metou. Je třeba rozšířit nabídku alternativního bydlení pro domácnosti s nízkými a středními příjmy," píše ministerstvo pro místní rozvoj ve zprávě, která vychází z dokumentu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Dokument také doporučuje, aby Česko podpořilo rozmach sociálního bydlení nebo dohlédlo na to, aby měly odpovídající bydlení i nejzranitelnější vrstvy společnosti, které dnes mnohdy musí žít například na ubytovnách. Stát by tak měl podle dokumentu kromě sociálního bydlení třeba zjednodušit proces podávání žádostí o dávky a příspěvky na bydlení.

Právě lepší dostupnost příspěvků na bydlení by situaci mnoha lidí výrazně zlepšila, část domácností o ně však vůbec nežádá. Šest z deseti rodin s dětmi do 18 let, které mají nárok na příspěvek vyšší než tisíc korun, se o něj nepřihlásí, u seniorů je to dokonce osm z deseti domácností. 

Ačkoliv se problematice dostupného bydlení ve svých programech politické strany věnují, Lesák tvrdí, že nepřichází s řešeními, která by situaci výrazně zlepšila. "Mnohé strany předpokládají, že se to vyřeší rychlejší a větší výstavbou. Myslí si, že možná řešení mají, ale ještě nezjistily, že jenom tohle nepomůže," říká Lesák.