Dvanáct bodů pro Putina. Maďarsko mělo být k Rusku připoutáno na generace, Orbánovi to nepomohlo
Publikováno: 13.4.2026
Dlouholeté nadstandardní vztahy s Moskvou a role kremelského emisara v Evropě maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi k obhajobě mandátu nakonec nestačily. Přestože se Orbánův režim roky systematicky vzdaloval od západních struktur a budoval s Ruskem strategické spojenectví, poslední zoufalá snaha o ještě těsnější připoutání k Vladimiru Putinovi narazila na odpor voličů. Maďarsko tak uzavírá éru, kdy se Budapešť stala hlavním advokátem ruských zájmů v Evropské unii. Příklon Viktora Orbána k Rusku nebyl žádnou náhlou reakcí na aktuální krizi, ale vyvrcholením dekády trvající politiky „otevírání se východu“. Podle uniklých dokumentů, které zveřejnil server Politico, se však tato spolupráce v posledních týdnech před volbami zvrhla v horečnou snahu pojistit si politickou budoucnost za každou cenu. Oněch dvanáct bodů narychlo připravené „cestovní mapy“ odhaluje plány na hlubokou institucionální provázanost obou zemí. Energetické a průmyslové vazalství Hlavním pilířem zůstala energetika, kde dokumenty potvrdily nejen urychlení dostavby jaderné elektrárny Paks II pod taktovkou Rosatomu, ale i upevnění závislosti na dodávkách od gigantů Gazprom a Lukoil. Nešlo však jen o suroviny. Orbánova vláda s Moskvou dojednala i společné průmyslové projekty, jako je kontroverzní výroba železničních vagonů pro Egypt, na které se měly podílet maďarské firmy spolu s ruským kolosem Transmashholding. Průnik do zdravotnictví a školství Plán počítal s masivním ruským vlivem i v oblastech, které měly zůstat výsostnou doménou suverénního státu. Dohody zahrnovaly společný výzkum v onkologii, podporu farmaceutického gigantu Richter Gedeon na ruském trhu nebo navázání na nákupy vakcín Sputnik V. Školství se pak mělo otevřít ruským studentům skrze rozšířený program Stipendium Hungaricum,…