Ekonomika putinismu byla špatně nastavena od začátku. Válka stagnaci prohloubila, říká analytik
Publikováno: 18.8.2026
Zatímco se v letech 2010 ještě ve Washingtonu vedla debata o „novém vzestupu“ Ruska, začal právě v ropném boomu jeho úpadek. Válka na Ukrajině od roku 2022 ho podle analytika Nicka Tricketta jen odhalila. V článku na The Moscow Times píše, že Rusko neselhalo proto, že by nemělo peníze, ale protože po státním bankrotu v srpnu 1998 zvolilo model, v němž se lpění na rozpočtových a obchodních přebytcích staly vyšším cílem než rozvoj, investice i vztahy se sousedy. Trickett připomíná, že ruský default (stát přestal splácet svůj dluh) ze 17. srpna 1998 nebyl jen finančním otřesem, ale stojí u zrodu putinismu jako systému. „Do několika týdnů“ uvrhl politickou elitu a liberální technokraty do povinnosti držet za každou cenu dvojí přebytky, rozpočtu i zahraničního obchodu, a to ve jménu stability. Opatření, která dávala logiku v době po krachu, se později stala brzdou. Peníze se hromadily v rezervách a příjmech z energií, zatímco se málo investovalo do infrastruktury, konkurence a vnitřní poptávky. Ropa a plyn byly pákami moci, ale také pastí. „Kreml se stal rukojmím obou,“ píše autor. Důvodem bylo, že po devalvaci rublu a daňových reformách z let 1999 až 2001 stát výraznou část daňového břemene přenesl na energetiku. Stabilizační model tak závisel na světových cenách surovin. Když cena ropy stoupala, Moskva přerozdělovala renty přes důchody, státní mzdy a benefity. Když mechanismus slábnul, chyběly politicky únosné alternativy. V roce 2008 se podle článku ruská těžba ropy snížila navzdory vysokým cenám a reakce na…