Elixír věčné blbosti u Ostravy. Vojáci přepadli své letiště kvůli bájné chemikálii

Podcast Odtajněno se vrací do léta 1991, kdy zpravodajská informace vyústí na letišti Mošnov v řetězec podivných událostí a nebývalý průšvih.

Publikováno: 31.10.2024

Elixír věčné blbosti u Ostravy. Vojáci přepadli své letiště kvůli bájné chemikálii; Zdroj foto: Aktuálně.cz

Podcast Odtajněno: Největší průšvihy našich dějin poslouchejte ve všech svých oblíbených aplikacích, na Spotify a Apple podcastech. Celá verze je dostupná na Herohero.

Na počátku července 1991 získává tehdejší federální ministerstvo obrany od vojenského zpravodajství informaci, že takzvaná červená rtuť - bájná a tajná příměs do dokonalých atomových zbraní, se pašuje přes Československo do Spojených států. Do Ameriky ji má odvézt letoun z letiště Ostrava-Mošnov.

Šéf vojenské kontrarozvědky si informaci ověřuje u civilní kontrarozvědky. Ta o tom slyšela také, a informace je tak považována za věrohodnou. Tím se spouští řetězec podivných událostí, na které by tehdejší federální ministři vnitra a obrany rádi zapomněli.

28. srpna 1991 je vydán rozkaz k zajištění letiště. Zásah provede Jednotka rychlého zásahu společně s Vojenskou policií. Akce má být provedena velmi rázně a rozhodně. Podezřelými jsou všichni na letišti.

Akce je tak tajná, že vyústí v nebývalý průšvih. Vojenská ostraha je totiž přesvědčena, že letiště přepadli ozbrojení teroristé… 

První část podcastu si můžete přehrát pomocí odkazu pod tímto textem. Další zajímavosti tohoto případu a jeho rozuzlení naleznete na stránkách Herohero. Svým odběrem podpoříte naši tvorbu a dozvíte se další zajímavosti z dílny Jaroslava Mareše. Díky vám mohou vznikat epizody podcastu Odtajněno. Děkujeme.

Podcast Aktuálně.cz Odtajněno přibližuje okolnosti bizarních skandálů, afér a průšvihů, které se odehrály zejména v minulém století, ale zabrousí i do starší historie. Série novináře a badatele Jaroslava Mareše poutavě popisuje skandály tuzemských osobností, neznámá pozadí událostí či neuvěřitelné přešlapy tajných služeb. Autor rovněž provozuje web Badatelé.net.

Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace