Erotikon: drama vášní režiséra Gustava Machatého, které překročilo horizont Československa
Publikováno: 2.2.2025
NEZNÁMÉ PŘÍBĚHY FILMŮ / Rok 2025 je rokem 130. výročí vynálezu bratří Augusta a Louise Lumièrových, kinematografu. Dnes se pojem kinematografie vztahuje na celý umělecký a podnikatelský obor, který ve své syntéze dosáhl patrně vrcholu ve druhé polovině 20. století. Než se tak stalo, prošel film složitým vývojem, při němž po více než třicet let zůstával němý. Mělo to i své výhody, musel si vypracovat zcela svébytné výrazové prostředky a film český, jakkoli od dob průkopníků zaostával za světovým vývojem, k tomu také svým dílem přispěl. K několika dílům, které překročily zdejší horizont, patří zejména vznícené drama vášní Erotikon (1929) Gustava Machatého (9. 5. 1901 – 14. 12. 1963). Film se natáčel od 14. 11. 1928, Machatý na něm tedy začal pracovat jako sedmadvacetiletý. V té době měl za sebou režii tolstojovského psychologického dramatu Kreutzerova sonáta (1926) a komedie Švejk v civilu (1927). Ve filmařském prostředí se pohyboval od dospívání, už jako asi dvanáctiletý se ve dvou pražských kinech uplatnil jako pomocník promítače a klavírista. Doplácela na to zřejmě školní docházka, poznamenaná také jeho nonkonformním chováním, jaké později uplatnil i v profesi. V ní prošel cestou denní věcné praxe, počínaje postem rekvizitáře přes asistenta kameramana až k laborantovi. „Byl jsem tělem i duší upsán ďáblu, který páchl lakem a celulosou,“ charakterizoval on sám své začátky (Svobodné slovo 2. 2. 1958). Jak někteří muži vyřizují své milostné záležitosti Jiná vášeň, ale stejně vypjatá, leží v pozadí jednání hrdinů Erotikonu. V prudkém nočním dešti v něm v úvodu světácký George Sydney (Olaf Fjord) marně stíhá ujíždějící poslední vlak.