Esesáci zde vraždí české lidi! volal rozhlas o pomoc. Povstalcům pomohla proti nacistům i důmyslná lest
Publikováno: 5.5.2024
HISTORIE / „Je právě sechs hodin,“ vítá mírně posměšným tónem hlasatel Zdeněk Mančal posluchače Českého rozhlasu ráno 5. května 1945. Doposud zakázané české písně se šíří éterem, rozhlas vysílá jen česky. V protinacistických náladách, které cloumají českou společností, to působí jako roznětka. Po šesti dlouhých letech strádání pod nacistickou okupací byla čeština linoucí se z rozhlasových přijímačů obrovskou nadějí i povzbuzením zároveň. „Začínal jsem ráno v šest hodin. A začínal jsem tím česko-německým hlášením času, jak jsem řekl: ‚Je právě sechs hodin.‘ A to už byl takový první počátek toho, jak si lidé začali všímat, že se něco skutečně asi připravuje a bude v rozhlase se něco dít,“ vzpomínal Zdeněk Mančal později. Svou dnes již památnou větou rozdmýchal nejen boj o Český rozhlas, ale potažmo i celé Pražské povstání. Dlouho potlačovaný odpor proti všemu německému byl náhle viděn takřka na každém kroku. V oknech vykukovaly československé vlaječky, lidé v ulicích strhávali německé symboly a škrtali či přepisovali nápisy v němčině. Jenže v té době v protektorátu stále pobývala zhruba milionová německá armáda. A ta se nemínila Prahy jen tak vzdát. Rozhlasu se vzdát nechtěli Nacistický intendant, vedoucí rozhlasové skupiny Čechy a Morava Říšského rozhlasu Ferdinand Thürmer, marně protestoval proti českému vysílání. Když nepochodil ani u českého inspektora vysílání Otto Kukrála, žádal urychleně o vojenskou posilu. Nacisté si moc dobře uvědomovali, jak velkou strategickou roli hraje rozhlasové vysílání pro probouzející se povstalecké nálady. Rozhodli se zakročit. Na tehdejší Schwerinově (Vinohradské) třídě před hlavním vchodem do Českého rozhlasu Němci zesílili zátarasy z ostnatého…