Estébák, generál, odborář i ekonomka. Tohle jsou kandidáti na prezidenta

<p><img width="1250" height="833" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/petr-pavel.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="ČTK / Zaorálková Jana" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/petr-pavel.jpg 1250w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/petr-pavel-300x200.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/petr-pavel-1024x682.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/petr-pavel-768x512.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/11/petr-pavel-640x426.jpg 640w" sizes="(max-width: 1250px) 100vw, 1250px" /></p>Ministerstvo vnitra v pátek oznámilo definitivní definitivní seznam kandidátů, kteří se mezi sebou utkají v prezidentských volbách na začátku příštího roku. Z jednadvaceti přihlášených zájemců jde do boje o Hrad pouze devět kandidátů. <strong>Ti museli mít podporu minimálně deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo padesát tisíc podpisů občanů.</strong> Andrej Babiš Předseda hnutí ANO oznámil se svou kandidaturou na Hrad otálel a oznámil ji až v listopadu. Na ministerstvu odevzdal podpisy 56 poslanců ANO, právě kterého je kandidátem. Podle svého sloganu „pomáhá lidem, proto Babiš“. Někdejší majitel holdingu Agrofert patřil k nejbohatším a nejvlivnějším podnikatelům a do politiky se rozhodl vstoupit na podzim 2011 a stal se tak jedním z nejkontroverznějších politických aktérů současnosti. Svou firmu později převedl do svěřenských fondů. Hnutí ANO vyhrálo se po volbách v roce 2013 stalo vládní stranou a Andrej Babiš nastoupil do funkce ministra financí. Po dalším vítězství ve sněmovních volbách roku 2017 se stal předsedou vlády. Andrej Babiš je momentálně trestně stíhaný v kauze Čapí hnízdo, která se týká možná neprávem přiznané padesátimilionové dotace od Evropské unie. Na tu Farma neměla mít jako malý nebo střední podnik nárok z důvodu vazeb na Agrofert. Rozsudek by mohl padnout ještě před prezidentskou volbou. To mu ovšem v prezidentské kandidatuře nebrání. Zároveň se Babiš, který byl členem komunistické strany, soudí na Slovensku. Podle dokumentů Ústavu paměti národa měl být důvěrníkem a agentem Státní bezpečnosti. Jaroslav Bašta Poslanec SPD Jaroslav Bašta odevzdal podpisy, které získal od dvaceti členů svého poslaneckého klubu již 5. října. Podle šéfa hnutí Tomia Okamury je to jediný kandidát za SPD. Patří do stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, ve sněmovně je členem zahraničního výboru a předsedou jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Bašta působí v SPD od loňského roku, za které vedl kandidátku v Pardubickém kraji. Předtím se angažoval v hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita a v letech 1994 až 2019 byl členem ČSSD. V ČSSD působil jako odborný mluvčí strany pro resort bezpečnosti a vykonával poslanecký mandát. V minulosti patřil k předním politikům sociální demokracie.Zasedal necelé dva roky jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, mezi lety 2000 až 2005 byl velvyslancem v Rusku a později od roku 2007 do 2010 pak na Ukrajině. Pavel Fischer Senátor Pavel Fischer je třetím kandidátem, kterému vyjádřila podporu vládní koalice a získal podpisy 54 poslanců a senátorů. Svou účast v prezidentských volbách potvrdil letos v říjnu. V roce 2018 skončil v prezidentských volbách třetí. Fischer byl zvolen senátorem za Prahu 12 na podzim roku 2081. V minulosti působil v Kanceláři prezidenta republiky jako poradce Václava Havla a později pak vedl politický odbor. Bývalý diplomat byl mezi lety 2003 a 2010 českým velvyslancem ve Francii a v Monaku. Po návratu do Prahy se stal ředitelem bezpečnostně-multilaterální sekce ministerstva zahraničí a následně působil jako šéf organizace STEM zabývající se výzkumy veřejného mínění. Jedním z témat, které se opakovaně objevuje v souvislosti s Fischerem, je uzákonění manželství pro všechny. Fischer by podle svých slov zákonu nestál v cestě, v jeho osobním přesvědčení je ale manželství pouze muže a ženy. V rozhovoru pro Deník N řekl, že zrovnoprávnění stejnopohlavních manželství posiluje obavy o obchod s dětmi. Marek Hilšer Senátor Marek Hlišer se o funkci prezidenta republiky uchází již podruhé. V minulých volbách skončil na pátém místě. Svou kandidaturu oznámil již na podzim 2019. Tu letos potvrdil podpisy senátorů. Sesbíral jich 14, některé měl ovšem vyřadit z důvodu ukončení jejich mandátu. Jeho kandidaturu podpořila například Adéla Šípová (Piráti), Jiří Drahoš (za STAN), Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) nebo Marek Ošťádal (STAN). Lékař se pokoušel sehnat také podpisy občanů. Nezískal jich ovšem včas dostatečných 50 tisíc. Hilšer se jako vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy zabývá bojem s rakovinou, kde je pedagogem a působil také v jejím akademickém senátu. Mezi roky 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA a jako dobrovolník působil v Keni. Senátorem za Prahu 2 byl zvolen na podzim roku 2018. Danuše Nerudová Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, zahájila svou kampaň na konci května 2022 a dokázala nasbírat přes 100 tisíc podpisů občanů. Ekonomka je druhou z kandidátů, které podpořila koalice SPOLU. Podle posledních průzkumů patří ve volbách mezi přední favority. Nerudová působila na Mendelově univerzitě v letech 2009 až 2014 jako proděkanka a dále od roku 2014 do 2015 jako prorektorka. V lednu 2018 se stala předsedkyní tehdejší vládní komise pro spravedlivé důchody a je spoluzakladatelkou občanské iniciativy KoroNERV-20, která se snaží zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Petr Pavel Podle předvolebních výzkumů je generál ve výslužbě Petr Pavel jedním z předních favoritů. Svou kampaň oficiálně zahájil v září 2022 se sloganem „Vraťme Česku řád a klid“ a jeho kandidaturu podpořilo více než 80 tisíc občanů. Pavel je jedním ze tří uchazečů o Hrad, které podpořila vládní koalice SPOLU. Petr Pavel zastával řadu velitelských pozic. V letech 2012 až 2015 působil jako náčelník Generálního štábu AČR a od roku 2015 do 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO Jedním z témat, která se ve spojitosti s Pavlem často objevují, je jeho bývalé členství v KSČ, což řada lidí bere jako problematické. „V letech 1985–1989 jsem byl členem KSČ. Tehdy jsem to vnímal jako součást své služby v armádě. Dnes vím, že to byla chyba,“ uvedl k tomu Pavel. Denisa Rohanová Denisa Rohanová potvrdila, že se pokusí stát první prezidentkou v dubnu loňského roku. Prezidentka České asociace povinných získala podpisy 20 poslanců z minulé poslanecké sněmovny. Právníci ovšem zpochybňovali, že by podpisy bývalých poslanců byly dostatečné. Dlouhodobě snaží hájit postavení zadlužených lidí. Rohanová v politice původně vystupovala jako členka ČSSD, v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie a ve volbách do Sněmovny v roce 2017 byla na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii. Josef Středula Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů získal podporu od prezidenta Miloše Zemana ještě předtím, než začátkem května letošního roku oficiálně oznámil svou kandidaturu. Získal podporu od více než 60 tisíců občanů a zároveň 11 senátorů. Středula se po listopadu 1989 podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory. Roku 1990 se ve svých 22 letech stal místopředsedou základní organizace odborů. Devět let zastával funkci předsedy Odborového svazu KOVO. V té době byl výrazným kritikem pravicových vlád. V dubnu 2014 se stal předsedou ČMKOS, letos byl znovuzvolen. Tomáš Zima Tomáš Zima poslal svou kandidátní listinu poslal na ministerstvo v polovině října. Původně sbíral podpisy občanů, potom k nim připojil 13 senátorů, mezi kterými byly i podpisy těch, kteří neuspěli v září se znovuzvolením. Od podzimu minulého roku šéfem konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana. Před rokem 1990 patřil do KSČ. Zima byl rektorem Karlovy univerzity osm let. Předtím mezi lety 2005 a 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty. Jako rektor mimo jiné kritizoval Zemanovo rozhodnutí, který v květnu 2015 odmítl podepsat jmenování tří navržených vysokoškolských profesorů z UK a VŠE. Podle něj se ze strany prezidenta jednalo o nepřijatelný zásah do principů akademických svobod. Zima patřil i mezi rektory, kteří v letech 2014 až 2016 na protest nepřišli 28. října na předávání státních vyznamenání na Pražský hrad. Během covidové pandemie se stal terčem kritiky. Prosazoval totiž názor, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu.

#Hlavní stránka #Zprávy #Andrej Babiš #Danuše Nerudová #Denisa Rohanová #Jaroslav Bašta #Josef Středula #kandidáti #kandidatura #Marek Hilšer #Pavel Fischer #prezidentská kampaň #prezidentské volby #Tomáš Zima #volba prezidenta

Publikováno: 25.11.2022

Ministerstvo vnitra v pátek oznámilo definitivní definitivní seznam kandidátů, kteří se mezi sebou utkají v prezidentských volbách na začátku příštího roku. Z jednadvaceti přihlášených zájemců jde do boje o Hrad pouze devět kandidátů. Ti museli mít podporu minimálně deseti senátorů, dvaceti poslanců nebo padesát tisíc podpisů občanů. Andrej Babiš Předseda hnutí ANO oznámil se svou kandidaturou na Hrad otálel a oznámil ji až v listopadu. Na ministerstvu odevzdal podpisy 56 poslanců ANO, právě kterého je kandidátem. Podle svého sloganu „pomáhá lidem, proto Babiš“. Někdejší majitel holdingu Agrofert patřil k nejbohatším a nejvlivnějším podnikatelům a do politiky se rozhodl vstoupit na podzim 2011 a stal se tak jedním z nejkontroverznějších politických aktérů současnosti. Svou firmu později převedl do svěřenských fondů. Hnutí ANO vyhrálo se po volbách v roce 2013 stalo vládní stranou a Andrej Babiš nastoupil do funkce ministra financí. Po dalším vítězství ve sněmovních volbách roku 2017 se stal předsedou vlády. Andrej Babiš je momentálně trestně stíhaný v kauze Čapí hnízdo, která se týká možná neprávem přiznané padesátimilionové dotace od Evropské unie. Na tu Farma neměla mít jako malý nebo střední podnik nárok z důvodu vazeb na Agrofert. Rozsudek by mohl padnout ještě před prezidentskou volbou. To mu ovšem v prezidentské kandidatuře nebrání. Zároveň se Babiš, který byl členem komunistické strany, soudí na Slovensku. Podle dokumentů Ústavu paměti národa měl být důvěrníkem a agentem Státní bezpečnosti. Jaroslav Bašta Poslanec SPD Jaroslav Bašta odevzdal podpisy, které získal od dvaceti členů svého poslaneckého klubu již 5. října. Podle šéfa hnutí Tomia Okamury je to jediný kandidát za SPD. Patří do stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby, ve sněmovně je členem zahraničního výboru a předsedou jeho podvýboru pro vnější ekonomické vztahy. Bašta působí v SPD od loňského roku, za které vedl kandidátku v Pardubickém kraji. Předtím se angažoval v hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita a v letech 1994 až 2019 byl členem ČSSD. V ČSSD působil jako odborný mluvčí strany pro resort bezpečnosti a vykonával poslanecký mandát. V minulosti patřil k předním politikům sociální demokracie.Zasedal necelé dva roky jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana, mezi lety 2000 až 2005 byl velvyslancem v Rusku a později od roku 2007 do 2010 pak na Ukrajině. Pavel Fischer Senátor Pavel Fischer je třetím kandidátem, kterému vyjádřila podporu vládní koalice a získal podpisy 54 poslanců a senátorů. Svou účast v prezidentských volbách potvrdil letos v říjnu. V roce 2018 skončil v prezidentských volbách třetí. Fischer byl zvolen senátorem za Prahu 12 na podzim roku 2081. V minulosti působil v Kanceláři prezidenta republiky jako poradce Václava Havla a později pak vedl politický odbor. Bývalý diplomat byl mezi lety 2003 a 2010 českým velvyslancem ve Francii a v Monaku. Po návratu do Prahy se stal ředitelem bezpečnostně-multilaterální sekce ministerstva zahraničí a následně působil jako šéf organizace STEM zabývající se výzkumy veřejného mínění. Jedním z témat, které se opakovaně objevuje v souvislosti s Fischerem, je uzákonění manželství pro všechny. Fischer by podle svých slov zákonu nestál v cestě, v jeho osobním přesvědčení je ale manželství pouze muže a ženy. V rozhovoru pro Deník N řekl, že zrovnoprávnění stejnopohlavních manželství posiluje obavy o obchod s dětmi. Marek Hilšer Senátor Marek Hlišer se o funkci prezidenta republiky uchází již podruhé. V minulých volbách skončil na pátém místě. Svou kandidaturu oznámil již na podzim 2019. Tu letos potvrdil podpisy senátorů. Sesbíral jich 14, některé měl ovšem vyřadit z důvodu ukončení jejich mandátu. Jeho kandidaturu podpořila například Adéla Šípová (Piráti), Jiří Drahoš (za STAN), Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) nebo Marek Ošťádal (STAN). Lékař se pokoušel sehnat také podpisy občanů. Nezískal jich ovšem včas dostatečných 50 tisíc. Hilšer se jako vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy zabývá bojem s rakovinou, kde je pedagogem a působil také v jejím akademickém senátu. Mezi roky 2011 a 2012 se zúčastnil lékařské mise s organizací ADRA a jako dobrovolník působil v Keni. Senátorem za Prahu 2 byl zvolen na podzim roku 2018. Danuše Nerudová Danuše Nerudová, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, zahájila svou kampaň na konci května 2022 a dokázala nasbírat přes 100 tisíc podpisů občanů. Ekonomka je druhou z kandidátů, které podpořila koalice SPOLU. Podle posledních průzkumů patří ve volbách mezi přední favority. Nerudová působila na Mendelově univerzitě v letech 2009 až 2014 jako proděkanka a dále od roku 2014 do 2015 jako prorektorka. V lednu 2018 se stala předsedkyní tehdejší vládní komise pro spravedlivé důchody a je spoluzakladatelkou občanské iniciativy KoroNERV-20, která se snaží zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Petr Pavel Podle předvolebních výzkumů je generál ve výslužbě Petr Pavel jedním z předních favoritů. Svou kampaň oficiálně zahájil v září 2022 se sloganem „Vraťme Česku řád a klid“ a jeho kandidaturu podpořilo více než 80 tisíc občanů. Pavel je jedním ze tří uchazečů o Hrad, které podpořila vládní koalice SPOLU. Petr Pavel zastával řadu velitelských pozic. V letech 2012 až 2015 působil jako náčelník Generálního štábu AČR a od roku 2015 do 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO Jedním z témat, která se ve spojitosti s Pavlem často objevují, je jeho bývalé členství v KSČ, což řada lidí bere jako problematické. „V letech 1985–1989 jsem byl členem KSČ. Tehdy jsem to vnímal jako součást své služby v armádě. Dnes vím, že to byla chyba,“ uvedl k tomu Pavel. Denisa Rohanová Denisa Rohanová potvrdila, že se pokusí stát první prezidentkou v dubnu loňského roku. Prezidentka České asociace povinných získala podpisy 20 poslanců z minulé poslanecké sněmovny. Právníci ovšem zpochybňovali, že by podpisy bývalých poslanců byly dostatečné. Dlouhodobě snaží hájit postavení zadlužených lidí. Rohanová v politice původně vystupovala jako členka ČSSD, v roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva v Kralupech nad Vltavou jako nestraník za Úsvit přímé demokracie a ve volbách do Sněmovny v roce 2017 byla na kandidátce hnutí Referendum o Evropské unii. Josef Středula Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů získal podporu od prezidenta Miloše Zemana ještě předtím, než začátkem května letošního roku oficiálně oznámil svou kandidaturu. Získal podporu od více než 60 tisíců občanů a zároveň 11 senátorů. Středula se po listopadu 1989 podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory. Roku 1990 se ve svých 22 letech stal místopředsedou základní organizace odborů. Devět let zastával funkci předsedy Odborového svazu KOVO. V té době byl výrazným kritikem pravicových vlád. V dubnu 2014 se stal předsedou ČMKOS, letos byl znovuzvolen. Tomáš Zima Tomáš Zima poslal svou kandidátní listinu poslal na ministerstvo v polovině října. Původně sbíral podpisy občanů, potom k nim připojil 13 senátorů, mezi kterými byly i podpisy těch, kteří neuspěli v září se znovuzvolením. Od podzimu minulého roku šéfem konzilia, které dohlíží na péči o prezidenta Miloše Zemana. Před rokem 1990 patřil do KSČ. Zima byl rektorem Karlovy univerzity osm let. Předtím mezi lety 2005 a 2012 působil jako děkan 1. lékařské fakulty. Jako rektor mimo jiné kritizoval Zemanovo rozhodnutí, který v květnu 2015 odmítl podepsat jmenování tří navržených vysokoškolských profesorů z UK a VŠE. Podle něj se ze strany prezidenta jednalo o nepřijatelný zásah do principů akademických svobod. Zima patřil i mezi rektory, kteří v letech 2014 až 2016 na protest nepřišli 28. října na předávání státních vyznamenání na Pražský hrad. Během covidové pandemie se stal terčem kritiky. Prosazoval totiž názor, že by si neriziková většina lidí měla na koronavirus vytvořit přirozenou imunitu.