EU se dohodla s Maďarskem. Ukrajina dostane 18 miliard, Budapešť pak více z fondů

<img width="1920" height="1306" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/20190320_EP-086808B_DHO_144.jpg" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Evropská unie" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/20190320_EP-086808B_DHO_144.jpg 1920w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/20190320_EP-086808B_DHO_144-300x204.jpg 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/20190320_EP-086808B_DHO_144-1024x697.jpg 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/20190320_EP-086808B_DHO_144-768x522.jpg 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2022/03/20190320_EP-086808B_DHO_144-1536x1045.jpg 1536w" sizes="(max-width: 1920px) 100vw, 1920px" />Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na <a target="_blank" href="https://twitter.com/EU2022_CZ/status/1602417154250444803" rel="noopener">twitteru</a> to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, která obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů. Evropský blok zmrazí Budapešti z kohezních fondů 6,3 miliardy eur, uvedla Rada EU zastupující členské země v tiskové <a target="_blank" href="https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2022/12/12/rule-of-law-conditionality-mechanism/?utm_source=dsms-auto&utm_medium=email&utm_campaign=Rule+of+law+conditionality+mechanism%3a+Council+decides+to+suspend+%u20ac6.3+billion+given+only+partial+remedial+action+by+Hungary" rel="noopener">zprávě</a>. Evropská komise přitom kvůli obavám z nedostatečného fungování právního státu v zemi navrhla zablokovat 7,5 miliardy Ostatní členské země schválily také maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu vytvořeného v reakci na pandemickou krizi. Jejich výplata bude podmíněna dalšími reformami. Jednotlivé body dohody musí formálně potvrdit členské státy, aby vstoupily v platnost. Ukrajina by první peníze měla dostat v lednu. "Velmi oceňuji práci vyjednávacího týmu, kterému se podařilo najít shodu nad několika důležitými návrhy," uvedl na twitteru na adresu českých diplomatů premiér Petr Fiala, který v úterý zamíří do Bruselu na středeční a čtvrteční setkání s ostatními lídry EU. Komise navrhla zmrazit 65 procent maďarského podílu na trojici fondů určených pro rozvoj méně vyspělých regionů v rozpočtovém období 2021 až 2027, neboť podle ní Budapešť nemohla zaručit dostatečnou ochranu unijních peněz před korupcí, klientelismem či neprůhledným systémem veřejných zakázek. Maďarsku zároveň hrozilo, že přijde o miliardy z fondu obnovy, pokud EU neschválí jeho plán do konce roku. Konzervativní vláda premiéra Viktora Orbána je dlouhodobě terčem kritiky unijních institucí i řady členských zemí kvůli svému přístupu k menšinám, médiím, justici či nevládním organizacím. Maďarsko, které se potýká s vážnými ekonomickými problémy, se rozhodlo po letech odmítání přijmout sérii reformních kroků, které však komise opakovaně označila za nedostatečné. Zároveň při vyjednávání blokovalo zmíněné dohody, přičemž válkou těžce zkoušená Ukrajina o finanční pomoc EU žádala stále naléhavěji. České předsednictví proto minulý týden navrhlo, že 26 států přichystá variantu půjčky Kyjevu bez Maďarska, avšak prioritou stále byla dohoda s Budapeští. "Členské státy EU uznávají práci vykonanou maďarskými úřady, rozhodly však, že tato nápravná opatření dostatečně neřeší zjištěné mezery v právním státě a ohrožení, která představují pro rozpočet unie," zdůvodnila rozhodnutí zmrazit 55 procent maďarských fondů Rada EU. Členské země zdůraznily, že jejich výpočet lišící se od čísla navrženého komisí souvisí i s "počtem a významem nápravných opatření, která byla úspěšně zavedena do praxe" a také s "úrovní spolupráce" ze strany Maďarska. Maďarsko začalo v posledních měsících zavádět téměř dvě desítky reformních kroků. Podle komise však například stále není zajištěna například nezávislost nového orgánu dohlížejícího na veřejné zakázky ani efektivita soudního přezkoumání rozhodnutí vyšetřovacích orgánů v případech finančních podvodů či korupce. Pokud Budapešť reformy dotáhne do konce a komise je uzná za funkční, mohou mu ostatní země peníze z kohezních fondů uvolnit. Dodatečné kroky jsou i podmínkou pro výplatu peněz z fondu obnovy. Obou má Maďarsko šanci dočkat se v příštím roce.

#Hlavní stránka #Zprávy #Evropská unie #fondy #Maďarsko #Ukrajina #válka na Ukrajině

Publikováno: 13.12.2022

Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, která obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů. Evropský blok zmrazí Budapešti z kohezních fondů 6,3 miliardy eur, uvedla Rada EU zastupující členské země v tiskové zprávě. Evropská komise přitom kvůli obavám z nedostatečného fungování právního státu v zemi navrhla zablokovat 7,5 miliardy Ostatní členské země schválily také maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu vytvořeného v reakci na pandemickou krizi. Jejich výplata bude podmíněna dalšími reformami. Jednotlivé body dohody musí formálně potvrdit členské státy, aby vstoupily v platnost. Ukrajina by první peníze měla dostat v lednu. "Velmi oceňuji práci vyjednávacího týmu, kterému se podařilo najít shodu nad několika důležitými návrhy," uvedl na twitteru na adresu českých diplomatů premiér Petr Fiala, který v úterý zamíří do Bruselu na středeční a čtvrteční setkání s ostatními lídry EU. Komise navrhla zmrazit 65 procent maďarského podílu na trojici fondů určených pro rozvoj méně vyspělých regionů v rozpočtovém období 2021 až 2027, neboť podle ní Budapešť nemohla zaručit dostatečnou ochranu unijních peněz před korupcí, klientelismem či neprůhledným systémem veřejných zakázek. Maďarsku zároveň hrozilo, že přijde o miliardy z fondu obnovy, pokud EU neschválí jeho plán do konce roku. Konzervativní vláda premiéra Viktora Orbána je dlouhodobě terčem kritiky unijních institucí i řady členských zemí kvůli svému přístupu k menšinám, médiím, justici či nevládním organizacím. Maďarsko, které se potýká s vážnými ekonomickými problémy, se rozhodlo po letech odmítání přijmout sérii reformních kroků, které však komise opakovaně označila za nedostatečné. Zároveň při vyjednávání blokovalo zmíněné dohody, přičemž válkou těžce zkoušená Ukrajina o finanční pomoc EU žádala stále naléhavěji. České předsednictví proto minulý týden navrhlo, že 26 států přichystá variantu půjčky Kyjevu bez Maďarska, avšak prioritou stále byla dohoda s Budapeští. "Členské státy EU uznávají práci vykonanou maďarskými úřady, rozhodly však, že tato nápravná opatření dostatečně neřeší zjištěné mezery v právním státě a ohrožení, která představují pro rozpočet unie," zdůvodnila rozhodnutí zmrazit 55 procent maďarských fondů Rada EU. Členské země zdůraznily, že jejich výpočet lišící se od čísla navrženého komisí souvisí i s "počtem a významem nápravných opatření, která byla úspěšně zavedena do praxe" a také s "úrovní spolupráce" ze strany Maďarska. Maďarsko začalo v posledních měsících zavádět téměř dvě desítky reformních kroků. Podle komise však například stále není zajištěna například nezávislost nového orgánu dohlížejícího na veřejné zakázky ani efektivita soudního přezkoumání rozhodnutí vyšetřovacích orgánů v případech finančních podvodů či korupce. Pokud Budapešť reformy dotáhne do konce a komise je uzná za funkční, mohou mu ostatní země peníze z kohezních fondů uvolnit. Dodatečné kroky jsou i podmínkou pro výplatu peněz z fondu obnovy. Obou má Maďarsko šanci dočkat se v příštím roce.