EU volá po ostré reakci: Lídři zemí projednají úplný zákaz tranzitu přes Bělorusko
Premiéři a prezidenti zemí EU budou jednat také o zákazu přistávání běloruských aerolinek na území sedmadvacítky.
Publikováno: 24.5.2021
Mezi další návrhy patří podle diplomatů například rozšíření sankčního seznamu běloruských představitelů, na němž je přes osm desítek jmen včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Evropští lídři mluví před večerním jednáním o potřebě rázné reakce.
Běloruské úřady v neděli přiměly letoun na trase z Řecka do Litvy nouzově přistát v Minsku, aby mohly zatknout novináře a opozičního aktivistu Ramana Prataseviče. Tomu hrozí ve vlasti podle ruských médií 15 let vězení za pořádání masových nepokojů.
Litevské úřady mezitím s platností od úterka zakázaly létat přes Bělorusko letadlům, které letí do Litvy či z Litvy.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell jménem členských zemí běloruský postup odsoudil jako další pokus o umlčení opozice a zároveň ohrožení bezpečnosti stovky pasažérů. Lídři EU podle Borrellova prohlášení zváží "důsledky této akce včetně přijetí opatření vůči odpovědným" lidem. Unijní diplomacie si také předvolala běloruského velvyslance při EU, aby mu dala najevo ostrý nesouhlas.
Podle diplomatů budou mít šéfové států a vlád na stole škálu návrhů od potrestání odpovědných činitelů přes zákaz letů běloruské společnosti Belavia do EU až po úplné přerušení leteckého i pozemního tranzitu přes Bělorusko.
Agentura EU pro bezpečnost v letectví (EASA) podle agentury AFP oznámila, že situaci monitoruje a národním leteckým úřadům doporučila zvážit bezpečnost přeletů nad Běloruskem.
"Spolu s mezinárodními partnery budeme pracovat na uzavření běloruského vzdušného prostoru pro mezinárodní lety," prohlásila dnes litevská premiérka Ingrida Šimonytéová, jejíž země patří k zastáncům co nejtvrdšího kurzu vůči Lukašenkovu režimu.
Na rozdíl od postojů k Rusku nebo Číně se v posledních měsících unijní země na rázném postupu vůči Bělorusku shodují relativně snadno, což je podle diplomatů dáno i menším vlivem této země či jejími slabšími obchodními vazbami na EU.
Evropský blok kvůli loňským volebním manipulacím Lukašenka neuznává jako prezidenta a opakovaně odsuzuje potlačování opozice. Unie již několikrát rozšířila loni zavedený sankční seznam, na němž vedle vůdce režimu figurují desítky jeho představitelů i několik institucí a firem.