EU zveřejnila novou studii o dvojí kvalitě potravin. Problém je větší, než se zdálo

#Ekonomika

Publikováno: 24.6.2019

Její výsledky ukázaly, že celkem devět procent z téměř 1400 potravinářských produktů se v různých zemích lišilo svým složením bez toho, že by byly odlišné přední části jejich obalů. Dalších 22 procent výrobků s odlišným složením mělo velmi podobné obaly.

Podle komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti Věry Jourové však rozdílné složení automaticky neznamená, že by výrobci záměrně šidili spotřebitele. Myslí si, že v některých případech má jiné složení opodstatnění. Jako příklad uvádí rybí prsty, které v Německu musí mít určité množství procent masa. U mléčných výrobků zase výrobci argumentují tím, že používají tamní mléko, které může mít odlišné složení. "Speciálně u tuků a cukrů se může projevit to, že stát má program na omezení tuků a cukrů a zkrátka to producentům 'nanormují' tak, že se musí těmto normám přizpůsobit," uznává Jourová. 

Byly to přitom právě státy ze střední a východní části bloku, včetně Česka, které v uplynulých letech na tuto problematiku upozorňovaly. Na to, že Češi jsou mateni stejnými obaly na produktech s nižší kvalitou, například dlouhodobě upozorňovala někdejší europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová. Na jednáních členských zemí unie to v uplynulých letech zmiňoval ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL, který kolegům přinesl i konkrétní podklady.

Nová pravidla už platí

Věc nakonec jako nepřípustnou zmínil v roce 2017 před Evropským parlamentem předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Lidé z celé unie podle něj mají nárok například na stejně kvalitní "rybí prsty". Nyní už v EU platí nová pravidla, podle nichž může být tato praxe - pokud pro ni nejsou objektivní a legitimní důvody - zavádějící pro spotřebitele, a tedy nepřípustná.

Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše téma v květnu zviditelnilo i ve volbách do europarlamentu s tím, že Česko nesmí být "popelnicí Evropy".

Rozdělení na Východ a Západ se nepotvrdilo

"Výsledky jsou smíšené," upozornil nyní maďarský komisař Tibor Navracsics, odpovědný za práci výzkumného střediska komise. Středisko loni v listopadu a v prosinci testovalo celkem 1380 vzorků 128 různých potravinářských produktů dostupných v 19 členských zemích unie, včetně Česka.

"I když mám radost, že jsme u složení výrobků nenašli důkaz rozdělení mezi Východem a Západem, znepokojuje mě zjištění, že asi třetina testovaných produktů má různé složení, ačkoliv je označená stejně nebo velmi podobně," uvedl komisař. Studie zdůrazňuje, že rozdílné složení výrobku neznamená automaticky rozdílnost v jeho kvalitě. Ve většině případů bylo v testech vše v pořádku: 23 procent produktů mělo identické obaly i složení a 27 procent na rozdílné složení upozorňovalo rozdílným balením.