Eurasijské snahy Kremlu zkrachovaly. Rusko připadá spojencům slabé a nespolehlivé
Publikováno: 2.9.2024
Některé bývalé státy SSSR, které šlo považovat za regionální spojence Putinova režimu, dávají už přinejmenším najevo odstup od dnešní ruské politiky, píše ekonom Vladislav Inozemcev na stránkách The Moscow Times. Důvodem je podle něj ztráta obrazu země, která je silná a se kterou je výhodné ekonomicky spolupracovat. Rusko si za odtažitost spojenců může samo. Exprezident Dmitrij Medveděv se nedávno pohrdavě vyjádřil o Arménech. „No, co je to za politiku? Kdo kromě nás potřebuje Armény? Nikdo je nepotřebuje,“ tvrdil Medveděv. Arménie zase vyjádřila krajní nespokojenost s nedávnými komentáři ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova k situaci na Kavkaze. Nespokojený je také Kazachstán. „Jejich nespokojenost je pochopitelná. Když Moskva v první polovině roku 2010 budovala ‚euroasijskou unii‘ a uplácela potenciální členy půjčkami a vyhlídkami na účast ve velkém a jednotném ekonomickém prostoru, vypadala situace zcela jinak než dnes. Tehdy Rusko, které bylo považováno za evropské, kolem sebe shromažďovalo spojence, kteří neměli přístup k mořím, a stavělo se do pozice nejen silné ekonomiky, ale dokonce i „mostu do Evropy“ – nemluvě o kvalitách vojenského ochránce,“ píše Inozemcev. O deset let později se ale veškeré atraktivní vlastnosti, které Rusko v té době mělo, ztratily. Moskva je zapletena do velké evropské války, která se nedávno přenesla na její území. Charta ODKB (Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, mezinárodní organizace zahrnující šest zemí bývalého SSSR: Arménii, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán, pozn. red.) přitom zmiňuje možnost „kolektivní obrany v případech ohrožení bezpečnosti, stability a územní celistvosti“ členských zemí. Rusko si jistě Kyrgyzstánu…