Europarlament má novou šéfku. Charanzová i Kolaja obhajují pozice místopředsedů
Europoslanci si volí nové vedení Evropského parlamentu. Předsedkyní byla zvolena maltská lidovecká poslankyně Roberta Metsolaová.
Publikováno: 18.1.2022
V Evropském parlamentu probíhá tento týden rošáda. I když mají europoslanci pětiletý mandát, pravidlem je, že v jeho polovině se volí nový předseda a 14 místopředsedů.
Dlouho to vypadalo, že přirozeným nástupcem Itala Sassoliho bude lídr lidovecké frakce Manfred Weber z Německa. Ten však loni na podzim oznámil, že se bude radši věnovat celoevropské straně lidovců, kterou by letos rád převzal po Polákovi Donaldu Tuskovi. Bývalý předseda Evropské rady Tusk se pro změnu postavil do čela polské opozice.
Cesta do nejvyššího křesla europarlamentu "zarezervovaného" lidovcům se tak otevřela maltské političce Robertě Metsolaové, dosavadní místopředsedkyni, kterou europoslanci do čela europarlamentu v úterý potvrdili. Získala 458 hlasů z celkem 690 odevzdaných. Ve svém úvodním projevu připomněla odkaz Václava Havla.
Její vyzyvatelka, švédská zelená poslankyně Alice Bahová Kuhnkeová, získala 101 hlasů a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová 57 hlasů. Celkem 74 odevzdaných hlasů bylo neplatných. Polský konzervativec Kosma Zlotowski svou kandidaturu na poslední chvíli stáhnul.
Česká jména ve vedení
Důležitou roli má v europarlamentu i 14 místopředsedů, kteří šéfa instituce zastupují například v zahraničí. S ohledem na oznámené nominace je už teď jasné, že minimálně část místopředsedů se vystřídá.
Česká republika má nyní ve vedení europarlamentu vzhledem ke své velikosti i politické "významnosti" nezvykle silné zastoupení. Dita Charanzová (ANO) z řad liberálů Renew Europe a Marcel Kolaja (Piráti) z frakce Zelených, kteří se v nominacích opět objevují, navíc budou role s velkou pravděpodobností zastávat i dalších dva a půl roku. Nominacím předchází zákulisní politická jednání, aby bylo předem jasné, že jsou kandidáti "průchozí".
Pro Česko by šlo o úspěch. "V minulosti jsme nikdy neměli dva místopředsedy (jako nyní). Zároveň se nikdy nestalo, že by byl český místopředseda (ve vedení europarlamentu) na celé funkční období," připomněla Charanzová, která svou nominaci potvrdila na tiskovém brífinku minulý týden.
Její pirátský kolega Kolaja svou obhajobu oznámil na Twitteru už v polovině prosince. "Budu samozřejmě moc rád, pokud se mi podaří ve funkci pokračovat. Už teď se mi podařilo prosadit důležité věci, například aby vzdálené hlasování EP bylo jmenné a veřejné, a rád budu větší transparentnost prosazovat dále," napsal v pátek Kolaja.
Ve vedení Evropského parlamentu seděli v minulosti v různých obdobích Libor Rouček, Oldřich Vlasák a Pavel Telička. Hned po vstupu Česka do EU místopředsednické křeslo patřilo Miroslavu Ouzkému.
Vyvažování sil
I když jde při volbě místopředsedů především o to, k jaké politické frakci patří, minimálně ze symbolického hlediska hraje roli i jejich národnost. V současném vedení mají kromě Čechů silné postavení především Němci se třemi zástupci a Maďaři se dvěma, oproti tomu Francouzi nebo Španělé své místopředsedy nemají.
Na druhou stranu, v Evropském parlamentu se nehraje jen o místa v samotném předsednictvu, zcela zásadní jsou také pozice ve vedení politických frakcí nebo výborů. Vidět je to právě na příkladu Španělska - i když jeho politik chybí ve vedení EP, španělská europoslankyně Iratxe Garcíaová stojí v čele vlivné frakce socialistů. Pokud jde o Francii, ta si svou absenci v předsednictvu "vynahradila" mimo jiné ve vlivném výboru pro životní prostředí ENVI, který vede francouzský europoslanec Pascal Canfin.
Prim nicméně stále hraje politická příslušnost. Přestože v současném europarlamentu už nemají tak silné postavení jako dříve, hlavní slovo stále patří politickým frakcím lidovců a socialistů. Už po volbách v roce 2019 vznikla dohoda, že předsedu z řad socialistů, tedy Davida Sassoliho, letos v lednu vystřídá zástupce Evropské lidové strany. Opakuje se tak situace z minulého volebního období, kdy se tyto dvě politické skupiny také v půlce pětiletého mandátu vystřídaly.
Poprvé v historii se o vedení europarlamentu hlasuje v úterý, ve středu a možná ještě ve čtvrtek elektronicky na dálku. Kvůli obavám ze šíření omikronu se tak rozhodlo odcházející předsednictvo. Evropský parlament má aktuálně 705 poslanců.