Evropa by se měla začít připravovat na případné prezidentství Donalda Trumpa
Publikováno: 6.9.2023
Boj o republikánskou kandidaturu pokračuje, výsledek se ale zdá být jasný. Před volbami v roce 2016 hodně médií bilo na poplach, že vítězství Donalda Trumpa bude znamenat konec amerického spojenectví s Evropou. Černá proroctví se nakonec nepotvrdila i díky tomu, že si nově nastupující prezident vzal na klíčové posty zkušené lidi. Mike Pompeo v roli ministra zahraničí, James Mattis v roli ministra obrany a mnozí další zajistili mimo jiné politiku důsledných odpovědí na ruské akce, jako byl například pokus o otravu Sergeje Skripala. Politika Trumpovy administrativy byla paradoxně v některých ohledech vůči Rusku méně vstřícná, než tomu bylo za Baracka Obamy. Například smrticí zbraně dostala Ukrajina až po Trumpově nástupu. Jenže jeho případný druhý mandát, který je reálnější, než si mnozí jsou ochotní připustit, by byl s největší pravděpodobností úplně jiný. Trump republikánskou stranu mění a daleko méně by poslouchal reprezentanty její tradiční zahraniční politiky. Bývalý prezident ještě samozřejmě musí projít primárkami, ale v současné chvíli se nezdá, že by to pro něj měl být nějaký problém. Průzkumy mezi republikánskými voliči mu přisuzují vlastně pořád více méně stejnou podporu někde mezi 55 a 60 procenty. Jeho náskok se teď ale ještě zvýšil jen proto, že druhý v pořadí, Ron DeStantis, výrazně oslabil. Mírně naopak posílil Vivek Ramaswamy, který Trumpa označil za nejlepšího prezidenta 21. století. Vypadá to, že i mezi republikány, kteří nechtějí přímo Trumpa, převažuje náklonnost k jeho politice. Návrat izolacionismu Pokud se tedy nestane nic nečekaného, bude nominantem republikánské strany Donald Trump. Momentálně má podporu přes 50 %…