Evropa jako nová „říše zla“? Trumpova politika je poslední výzvou k přežití evropského kontinentu
Publikováno: 24.3.2025
KOMENTÁŘ / Viceprezident Spojených států amerických J. D. Vance vhodil do vztahu s Evropou časovanou bombu. Čekalo se, že bude na Mnichovské bezpečnostní konferenci mluvit o „společných zájmech“. Tím mělo být sladění not ohledně možného řešení rusko-ukrajinské války. Šok, který Vance způsobil, mnohé evropské představitele viditelně zasáhl. Jako jeden z důkazů se uvádělo, že se ředitel konference Christoph Heusgen při závěrečné řeči rozplakal. I když se ukázalo, že emotivní vložka proslovu souvisela s jeho končícím ředitelským mandátem, událost už žila vlastním životem. Evropané začali být líčeni jako přecitlivělí slaboši, kteří dokážou tak akorát ronit slzy. A Spojeným státům nezbývá logicky nic jiného než takové „slabé povahy“ nebrat vážně. Má to ale vést USA k přesvědčení, že je možné pokládat Evropu za nový „Sovětský svaz“ či „říši zla“? Pokud nás totiž Vance kritizuje za nedostatečnou svobodu slova, je to stejná výtka, kterou někdejší svobodný Západ mířil vůči zemím bývalého východního bloku. Náboženské výrazy určují americkou politiku Právě Ronald Reagan, který byl v letech 1981–1989 americkým prezidentem, označil Sovětský svaz za „říši zla“, a to v roce 1983 na setkání Národního sdružení evangelikálů. Tento výraz nepoužil na stranickém fóru, nýbrž na setkání jednoho z proudů amerického protestantismu. Učinil tak zřejmě proto, že tito křesťané termíny „dobro“ a „zlo“ hojně používají. Jejich vliv na americkou politiku je možné datovat již do doby před vznikem Spojených států, a to od roku 1620. V tomto roce přijeli do Ameriky na lodi Mayflower předchůdci dnešních evangelikálů, totiž angličtí puritáni. Jednou z jejich zásad byla konverze k Bohu, díky níž se stali Bohem vyvolenými a pokládali se dokonce…