Evropa stále potřebuje Spojené státy. Trump by si měl ale uvědomit, že to platí i naopak

Publikováno: 21.4.2026

KOMENTÁŘ / O červencovém summitu NATO v Ankaře se v našich médiích diskutuje primárně v souvislosti se sporem ohledně toho, kdo na něj pojede reprezentovat Českou republiku. Zatímco prezident Petr Pavel se dovolává svého práva na účast s odkazem na tradici i ústavu, Babišova vláda zneužívá toho, že má na starosti praktickou organizaci české delegace. A podle vládního usnesení bude na summitu Českou republiku reprezentovat pouze premiér, ministr zahraničí a ministr obrany. České žabomyší války jsou ovšem v kontextu současného dění zcela nepodstatné: mnohem důležitější jsou intenzivní diskuze, které se v Evropě i USA vedou o samotné budoucnosti Severoatlantické aliance. Americký prezident Donald Trump totiž opakovaně hrozí tím, že vyvede Spojené státy z NATO a vyvolává tak mezi evropskými partnery existenční obavy. Staronové poslání NATO vzniklo v samých počátcích studené války jako transatlantické spojenectví, které se mělo primárně připravovat na obranu Evropy před očekávaným sovětským vpádem. Aliance však přežila i rozpad SSSR, a naopak se rozšířila se o většinu někdejších sovětských satelitů, čímž i symbolicky ukončila rozdělení Evropy železnou oponou. Nejprve nebylo jasné, čemu se má vlastně NATO v tomto novém světě věnovat. Několik let se zdálo, že by to mohl být terorismus – USA ostatně po útocích z 11. září jako vůbec první a zatím i poslední členský stát v historii aktivovaly proslulý článek 5 a povolaly spojence na pomoc. Drtivá většina z nich tuto žádost vyslyšela a v alianční misi v Afghánistánu následně bojovali a umírali vojáci z devětadvaceti států NATO včetně Česka. Po vpádu do Gruzie v roce 2008, obsazení Krymu v roce 2014, a nakonec plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 však začalo…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace