Evropa stárne a s ní i zaměstnanci. Je třeba se připravit, míní Brusel
Podívejte se, jak Evropa stárne. Brusel se připravuje na nápor starších pracovníků.
Publikováno: 31.7.2020
Evropa je jediným kontinentem, kde žije více lidí starších 65 let než těch mladších 15 let. World Economic Forum uvádí, že věkový medián "starého kontinentu" se v tuto chvíli rovná 42 letům. To znamená, že tu žijí stejně početné skupiny lidí mladších i starších 42 let.
V Severní Americe je přitom medián 35 let, v Asii pak 31 let. Zdaleka nejmladší populaci má Afrika, její medián odpovídá dokonce 18 rokům.
V Evropské unii předloni vykazovaly nejvyšší podíl starých lidí nad 65 let Itálie (22,6 procenta) a Řecko (21,8 procenta), popsal Eurostat. V Česku tvořili 19,6 procenta. Seniorů navíc bude v unii dále přibývat. Loni tvořila skupina 65+ pětinu populace, Evropská komise odhaduje, že v roce 2050 to bude 29 procent.
Důvodů, proč Evropa stárne, je několik. Lidé žijí déle, předpokládaný věk dožití v EU je 81 let. Evropské matky také rodí méně dětí a později.
A stárne také Česko - už od 80. let minulého století. Průměrný věk obyvatele se jen mezi lety 2008 a 2018 zvýšil o dva roky na 42,3 roku. Zvyšuje se věk dožití, věk odchodu do důchodu i věk prvorodiček. Do "kritického" věku 50+ se dostávají silné ročníky.
Podíl obyvatel Česka ve věku 65+ se mezi lety 2008 a 2018 zvýšil o 4,6 procenta. Úřad práce ke konci loňského roku evidoval celkem 251 532 uchazečů o zaměstnání. Z toho 59 393 tvořili lidé starší 50 let.
Staří lidé odvádějí méně práce, tvrdí předsudky
Stárnutí evropské populace se významně promítne do evropské společnosti i ekonomiky. Státy budou muset dávat více peněz na penze i do zdravotnictví. Lidé 50+ budou výhledově tvořit těžiště zaměstnanosti.
Potíž je, že nejsou pro zaměstnavatele tak atraktivní skupinou jako mladší ročníky. Evropská hospodářská komise OSN (UNECE) v této souvislosti definuje ageismus coby "stereotypy, předsudky a diskriminaci lidí na základě jejich věku".
Nejčastější stereotypy říkají, že starší lidé neovládají moderní technologie, neumí se přizpůsobovat nebo odvádějí méně práce.
"Nemáme starší zaměstnance 'rádi', a tak často nedostanou vůbec příležitost. Ale na našeho staršího kolegu, který vždycky poradí, nedáme dopustit. Když starší lidi v týmu máte, vidíte, že obavy personalistů jsou zbytečné, že to není o věku, ale o osobnosti, motivaci, schopnostech. Na trhu práce se ale díky osvětě a stárnutí populace a aktuálně velké poptávce po pracovní síle situace pomalu zlepšuje," řekla loni v rozhovoru pro Aktuálně.cz socioložka Lucie Vidovićová, která se problematikou ageismu dlouhodobě zabývá.
Desítky miliard na podporu
Hlavním evropským nástrojem na podporu zaměstnanosti v regionech je Evropský sociální fond, který lidem pomáhá při vstupu na trh práce a usiluje o rovné příležitosti pro všechny, včetně ohrožených skupin na trhu, mezi něž patří právě lidé 50+. Mezi lety 2007 a 2010 našlo s jeho pomocí podle Bruselu do šesti měsíců práci na 2,4 milionu lidí.
V letech až 2020 vyčlenila EU na Operační program Zaměstnanost (OP Z) 56 901 274 220 korun.
Na dotace v oblasti zaměstnanosti a sociálních služeb v letech 2014 až 2020 dosáhlo přes 5300 projektů z Česka. Včetně těch, které zlepšují zaměstnatelnost starších osob. Podporují jejich motivaci, zvyšují jejich digitální gramotnost, učí je lépe komunikovat.