Evropě chybějí vojáci. Dobrovolná obrana Pobaltí může inspirovat zbytek NATO
Publikováno: 15.6.2026
Pro mnoho evropských států otevřela válka na Ukrajině otázku, zda profesionální armády dokážou samy zajistit obranu před případnou ruskou invazí. Baltské státy přitom dlouhodobě budují rozsáhlé dobrovolnické organizace propojující armádu, civilní obranu i přípravu obyvatel na krizové situace. Podle analýzy britského experta na obrannou politiku Tonyho Lawrence z estonského Mezinárodního centra pro obranu a bezpečnost (ICDS) by baltský model mohl inspirovat další země NATO. Velcí světoví zbrojaři zažívají žně. V posledních letech hlásí nejedna firma plnou objednávkovou knihu na roky dopředu (Rheinmetall, BAE Systems atd.). Evropské státy v posledních letech totiž masivně investují do nových obrněnců, protivzdušné obrany, bezpilotních systémů či do vývoje šesté generace stíhacích letounů. Podle analýzy estonského think tanku ICDS však válka na Ukrajině připomněla ještě jednu skutečnost: moderní armáda potřebuje především lidi. Autor studie Tony Lawrence upozorňuje, že evropské členské státy NATO mají dohromady přibližně 1,9 milionu vojáků v aktivní službě, přesto však většina z nich hledá cesty, jak zvýšit počet lidí připravených nastoupit v případě krize nebo války. Zkušenost z Ukrajiny totiž podle něj ukazuje, že ani moderní technologie nesnižují potřebu lidské síly. Vedle tradičních bojových jednotek vyžaduje současné válčení také velké množství specialistů na bezpilotní systémy, elektronický boj, logistiku či kybernetickou obranu. Jedním z řešení mohou být dobrovolnické obranné organizace. Zatímco v řadě evropských zemí představují spíše doplněk armády, v Pobaltí se staly jedním z pilířů obranného systému státu. Obranná liga Estonska Nejznámějším příkladem je estonská Obranná liga (EDL). Organizace vznikla 11. listopadu 1918 během estonské války za nezávislost a rychle se stala důležitou…