Experti radí, jak zachránit trh práce. Přizpůsobit se musí školy, firmy i zaměstnanci
Přizpůsobit se potřebám trhu práce se moc nedaří ani českému školství. Ke změně má pomoci i vysoká finanční injekce z evropských fondů.
Publikováno: 28.12.2022
Podle letošní studie s názvem Budoucnost českého pracovního trhu společností Boston Consulting Group a Aspen Institute Central Europe přijde o práci do roku 2030 přibližně 330 tisíc současných zaměstnanců, dalších zhruba 700 tisíc bude zánikem pracovní pozice ohroženo. O jejich profese nebude zájem.
Týká se to například pracovníků ve výrobě, dopravě a skladování. Také prodavačů a úředníků v logistice, stejně jako specialistů v oblasti financí.
Naopak se očekává, že vznikne asi půl milionu nových pracovních míst pro řemeslníky, kvalifikované pracovníky ve stavebnictví, analytiky a softwarové vývojáře. Problém je, kde lidi na tyto pozice vzít.
Podle expertů pomůže změna systému vzdělávání a rekvalifikací a lepší podmínky pro zaměstnávaní starších lidí a rodičů s malými dětmi.
Ve škole to začíná
České školství je dlouhodobě kritizováno za neschopnost přizpůsobit se potřebám trhu práce. S tím má pomoci i Národní plán obnovy, který počítá s vysokou finanční injekcí do vzdělávání. Miliardy korun míří do adaptace školních programů a posílení digitálních dovedností žáků i učitelů.
"Naše škola je zapojena do řady grantů a projektů, jejichž nositelem je kraj, ministerstva či Evropská unie. Rozptyl těchto projektů sahá od podpory odborného vzdělávání, finanční a ICT gramotnosti žáků přes podporu v materiálně technickém vybavení školy a dílen až po zahraniční pracovní stáže žáků po celé Evropě," říká ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček.
Nabídnout zcela nový školní obor ale není pro školu jen tak. "Obvykle je třeba zhruba roční předstih žádosti od plánovaného data spuštění oboru, respektive spuštění náboru žáků," vysvětluje Janeček. "Danou žádost je třeba odůvodnit a doložit, že má škola dostatečné personální i materiální kapacity. Souhlasné stanovisko musí dát i zástupci kraje, případně hlavního města Prahy," vysvětluje.
Častější než akreditace zcela nového oboru je tak podle něj vytvoření nového školního vzdělávacího programu. "U nás na škole se například jedná o dvě samostatná zaměření v rámci učebního oboru zedník. Jedno zaměření je zedník a druhé zedník - obkladač, a to právě z důvodu, že obkladač není podle legislativy samostatný učební obor," říká ředitel Janeček.
S požadavkem na nový vzdělávací program nejčastěji přichází odborné cechy a společenstva jednotlivých oborů a pak také zástupci firemního sektoru. "Poslední roky máme naplněné všechny učební i studijní obory. Situace je tak napjatá, že v minulém školním roce byl v naší škole převis zájemců o studium i u učebních oborů, kde to dříve nebylo zvykem. Například u učebního oboru zedník jsme z důvodu kapacity museli odmítnout polovinu uchazečů," dodává Janeček.
Zásadní je spolupráce se zaměstnavateli
Nemusí jít ale jen o změny učebních oborů. Někdy stačí pro dobré uplatnění studentů na trhu práce spolupráce s firmami. Jedná se o takzvané duální vzdělávání.
"Odpovědnost za část praktické výuky žáka přebírá přímo firma a žák je tak v kontaktu s těmi nejnovějšími zařízeními a technologiemi v oboru a podílí se na reálných zakázkách firmy. Studenti jsou vtaženi do děje, pracují na něčem reálném, což je vždy zajímavější než dělat jen školní projekty," popisuje Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Podle viceprezidenta Hospodářské komory Tomáše Prouzy duální vzdělávání funguje velmi dobře v Německu a Rakousku. "Jeho legislativní ukotvení by tak i u nás mohlo přispět k zatraktivnění stavebních, potažmo celkově technických oborů. Ostatně v samotném programovém prohlášení vlády je uvedena podpora rozvoje spolupráce škol s komerční sférou. Je na čase, aby se stanovil legislativní rámec s aktivní finanční podporou ze strany státu," navrhuje Prouza.
I zmíněná střední škola na Jarově se zaměstnavateli čile spolupracuje. "Jde o spolupráci zcela zásadní, nenahraditelnou a oboustranně výhodnou. Díky tomu pak absolventi nemají problém s uplatněním na trhu práce. Kdo z našich absolventů je spolehlivý a pracovat chce, uplatnění ve svém oboru najde, a to s příslibem adekvátního odměňování i do budoucna," dodává ředitel Janeček.
Při práci studium
Na trhu práce ale už nebude stačit jen vzdělání dosažené ve škole. Lidé se budou muset učit i v práci. Česko se dnes řadí mezi země s nejnižším procentem dospělé populace, která se průběžně a dlouhodobě vzdělává.
Podle statistik Evropské komise se u nás v roce 2021 pravidelně měsíčně vzdělávalo pouze 5,8 procenta dospělých, což je pod průměrem unie, který je 10,8 procenta. Lidé, kteří chtějí být v budoucnu na trhu práce úspěšní, by se měli vedle pracovních dovedností dál zdokonalovat v informačních technologiích, měli by se učit jazyky.
Podíl pracovních pozic, které budou vyžadovat alespoň základní digitální dovednosti, se zvýší ze současných 54 až na 92 procenta v roce 2030. Stejně tak více žádaná bude znalost jazyků, zvláště pak angličtiny.
Evropská unie doporučuje, aby se v každé zemi do roku 2030 pravidelně vzdělávalo 60 procent dospělých. Vyčlenila na to finanční prostředky ve výši desítek miliard eur. U nás lze čerpat peníze například z Evropského sociálního fondu plus (ESF+), konkrétně operačního programu Zaměstnanost plus, který je zaměřený na investice do lidského kapitálu.
Zaměstnanci se učit nechtějí
Vzdělávání dospělých ale v Česku naráží na překážky, zejména pak na nezájem ze strany zaměstnanců. Stejně tak lidé nestojí o rekvalifikace, které by jim umožnily v budoucnu dělat něco zcela jiného než doposud. Podle průzkumu personální společnosti Předvýběr.cz rekvalifikaci odmítá více než polovina lidí. Čtyři z deseti lidí hodlají až do důchodu vydržet v současné profesi a další dva očekávají, že je dnešní práce bude živit víc než deset let.
Český systém rekvalifikačních programů navíc ne vždy odpovídá potřebám trhu. Zvláště u profesí, kde je potřeba odborná praxe na profesionálních strojích. Tu nejsou vzdělávací instituce mnohdy schopné zajistit.
"Zaměstnavatelé si stěžují na nedostatečné zapojení do systému rekvalifikací, včetně nevyhovujícího rozsahu praktické přípravy v rámci vzdělávacích kurzů. U odborného rozvoje zaměstnanců přímo na pracovištích zaměstnavatele je problém, že musí být vedené v akreditovaném programu, přitom v řadě případů zaměstnavatelé vyžadují jiný typ a způsob vzdělávání, než je stanoveno," říká ředitelka odboru projektů, vzdělávání a výzkumu Hospodářské komory Helena Úlovcová.
I Úřady práce přitom mohou na rekvalifikace čerpat evropské peníze. Nyní například běží výzva Integrované územní investice - zaměstnanost, která je určena právě na podporu rekvalifikací či dalšího vzdělávání, a tedy na zvýšení zaměstnanosti.
Pomůžou i odstrkované skupiny a cizinci
Celkový nedostatek zaměstnanců na trhu práce je nutné řešit také legislativními změnami, které nalákají více zejména starších pracovníků, penzistů a žen pečujících o malé děti. Těm se musí podle odborníků nabídnout především kratší a flexibilních úvazky, které jim usnadní setrvání nebo návrat do práce.
"Flexibilní formy práce, tedy zkrácené pracovní doby, prodloužené dovolené, sick-days, ale také garance rostoucí mzdy se velmi osvědčilo v obchodě. Zvýšil se počet zaměstnaných matek, včetně těch na mateřských dovolených, a vyšší stabilita zaměstnání obecně. V tomto je obchod inspirací. Zvládl to přitom během několika málo let," říká Tomáš Prouza.
Stejně tak je nutné nebát se přijmout i více pracovníků ze zahraničí. V současné době u nás pracuje přes 600 tisíc cizinců. Hospodářská komora a další profesní organizace žádají o navýšení kvót na přijetí cizinců ze zahraničí. "V loňském roce ze strany zaměstnavatelů zájem o pracovníky z ciziny meziročně vzrostl o čtvrtinu. Nejčastěji žádané profese pocházejí z oblasti stavebnictví, skladování, dopravy, stravování a výroby," uvádí mluvčí komory Miroslav Diro.
Beze změn může nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací zpomalit růst české ekonomiky a životní úrovně. "Celkem se může jednat o více než 1,2 procentního bodu ročně. To při současném trendu vývoje HDP znamená, že v roce 2030 by výkon ekonomiky byl nižší až o 600 miliard korun oproti situaci, kdy dokážeme držet s těmito změnami krok," uzavírá studie Budoucnost českého pracovního trhu.