Expremiér Paroubek zkouší comeback. S Čínou, s extremisty i snahou o jednotnou levici

Publikováno: 30.5.2023

Psát o návratu Jiřího Paroubka vlastně není přesné, protože o sobě dává pravidelně vědět: jen za poslední dva roky je podepsán zhruba pod 330 texty, byť je obvykle vydáváněkolikrát na různých webech jako je Infokurýr či jím založená Vaše Věc. Nyní se navíc dere zpět na řečnická pódia a rád by znovu do politiky. Zároveň má jedno výročí: 29. května 2010 rezignoval na post předsedy ČSSD, když tehdy – navzdory vítězství ve volbách – nedokázal sestavit vládu. Svou někdejší tezi o tom, že se v případě potřeby klidně spojí i s Marťany, Jiří Paroubek poslední dobou naplňuje: spojil se s hnutím Ladislava Vrabela. Opakovaně vystoupil na jím svolávaných shromážděních, jež se snaží využít pro vlastní comeback. Má v tom ovšem jistý handicap – vysloužilí politici už moc netáhnou. Lid si žádá novu krev, nové emoce, nová témata a jednoduché výkřiky; alespoň ti, na něž cílí lidé typu Vrabel a Rajchl, či Okamura a Babiš. V tomto segmentu je prostě dost těsno. Co se stalo se 43 miliony? Paroubek si poměrně logicky vybral niku, která vypadá – po pádu ČSSD i komunistů – neobsazeně. Jenže, aby jeho nápad se sjednocenou levicí pod značkou Nespokojení aspoň trochu uspěl, musel by loupit hlavně „u Babišů“, kam se drtivá většina potenciálního elektorátu přesunula. A takový lup se mu stěží podaří. Expremiér si ale drží optimismus. Prý je tu i bez ČSSD, která s ním nechce mít nic společného, možné spojením stran jako je Suverenita, Domov či Národní socialisté a komunisté „atakovat nějakých 8 až 10 % hlasů“. Spolek Nespokojení chce prý příští rok možné ambice otestovat ve volbách do Evropského parlamentu. S marginálními stranami má Jiří…
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace