Extremisté útočí na liberální demokracii. Měli bychom ji bránit a přejít do protiútoku
Publikováno: 23.5.2025
KOMENTÁŘ / Hodně se diskutuje o udržitelnosti liberálních demokracií, nebo dokonce o jejím postupném zániku. Zároveň se vede i konkrétní debata o tom, co je vlastně na liberální demokracii „špatně“, což je především perspektiva kritiků z řad antisystémových stran a jejich exponentů. V posledních několika volbách v České republice se již tyto strany významně prosadily, takže jde o vývoj, který už můžeme empiricky sledovat. Jedním ze zcela konkrétních témat současné debaty je princip nadřazení práva politice. Jinými slovy, že ve svém konání jsou politici podřízeni zákonům a právnímu státu, omezeni ústavou a dalšími ústavními limity, stejně jako jistým zvykům a tradicím. A protože ve většině demokracií jsou politici také vybaveni imunitou, aby měli svobodu slova a nemohli být zastrašováni ve svém vyjadřováni a parlamentní činnosti, samozřejmě v různé míře v různých zemích, diskuse se týká toho, zda na ně zákon může, když šíří nepravdy a dopouští se činů, které mohou být na hranici práva i ústavy. Plyne z toho snad, že vyjádření a konání námi zvolených zástupců jsou nadřazené nebo dokonce vyjmuté z principu rovnosti občanů před zákonem? V mnoha ohledech ano, a je to právě jedna z kritik liberální demokracie, která je vnímána vlastně jako omezení demokracie stojící na volbách. Konkrétní příklady se množí. Počínaje například soudními procesy Donalda Trumpa v mezidobí, kdy nebyl prezidentem, protože v USA má prezident širokou beztrestnost vyjma těžkých porušení ústavy. Většina trestních řízení tak byla po zvolení zastavena. Ruské peníze a dezinformace Velkou polemiku vyvolala anulace prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku poté, co tajná služba doložila masivní ruské dezinformační intervence a…