Extremisté v Sasku-Anhaltsku porazili na hlavu tradiční strany. Na stole je i „pakt Ribbentrop-Molotov“
Publikováno: 7.9.2026
KOMENTÁŘ / Triumf. Jedině tak je možné popsat výsledek Alternativy pro Německo (AfD) v nedělních zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Krajně pravicová strana kombinující neonacistické kořeny s nostalgií po komunistické NDR dokonce překonala předpovědi a dosáhla na více než 45 % hlasů. Volby v hospodářsky bezvýznamném, sotva dvoumilionovém Sasku-Anhaltsku provázela nevídaná pozornost domácích i zahraničních médií a také enormní zájem voličů. Účast byla nakonec rekordní, o osmnáct procent vyšší než před čtyřmi lety. A evidentně z toho těžily primárně antisystémové strany v čele s AfD. Alternativě nahrávala mimořádně šťastná konstelace, kdy se Křesťanští demokraté (CDU) – vládní strana na federální i zemské úrovni – potýkají s rekordní nepopularitou, německý průmysl se zadrhává a voliči jsou znechuceni s neblahými důsledky dlouholeté imigrační politiky. Ta je přičítaná opět primárně CDU, přestože se ji současný kancléř Friedrich Merz pokouší oproti dobám Angely Merkelové výrazně zpřísnit. V samotném Sasku-Anhaltsku se navíc AfD mohla opřít o mladého, charismatického lídra Ulricha Siegmunda a o frustraci velké části obyvatel této někdejší části NDR s vývojem po sjednocení Německa. Siegmund nepokrytě vsadil na nostalgickou kartu, když na závěr předvolebních mítinků vyhrávala hymna NDR a šéf Alternativy se při každé příležitosti včetně samotného dne hlasování objevoval na oblíbeném východoněmeckém mopedu Simson. Místní odnož AfD zkrátka dokázala voliče přesvědčit, že po letech vlád CDU přinese skutečnou změnu, navrátí vylidňujícímu se a prudce stárnoucímu regionu hospodářskou prosperitu a vyžene nepřizpůsobivé imigranty, kterých je ovšem v Sasku-Anhaltsku oproti západoněmeckým státům pouhý zlomek. K mobilizaci příznivců AfD mohlo dále nahrát i rozšíření smyšlených zpráv o tom, že…