Fatima Rahimi: Íránský režim slábne, ale nemusí padnout. Rozbuškou se může stát smrt Chameneího
Publikováno: 20.1.2026
ROZHOVOR / Teokratický režim v Íránu čelí možná největšímu ohrožení od islámské revoluce. Masové protesty po celé zemi požadují zlepšení zoufalé ekonomické situace i zrušení striktních náboženských pravidel, které zvláště tvrdě dopadají na ženy. Nejen o naději na změnu a brutální reakci režimu, který se snaží protesty znovu utopit v krvi, jsme se bavili s Fatimou Rahimi, novinářkou afghánského původu, která v Íránu pobývala a dlouhodobě se dění v zemi věnuje. V Íránu v posledních týdnech probíhají masové protesty, podle mnoha pozorovatelů vůbec největší od revoluce v roce 1979, která svrhla tehdejšího šáha a nastolila Chomejního teokratickou diktaturu. Co stálo na jejich začátku? Současné kolo protestů začalo letos v prosinci na tradičních teheránských tržištích a rychle se rozšířilo z hlavního města do všech provincií a větších měst. Bezprostředním impulzem byl další prudký pokles íránské měny – americký dolar se letos přiblížil hranici 1,5 milionu rijálů, ještě v roce 2021 se přitom obchodoval zhruba za 250 tisíc rijálů a před deseti lety přibližně za třicet tisíc. Jde o vyústění následků dlouhodobé mezinárodní izolace, sankcí a hlubokých strukturálních problémů íránského hospodářství. V posledních měsících se k tomu přidalo i přetrvávající sucho, které zásadně ovlivňuje každodenní život lidí v řadě regionů. Hlavní motivací je tedy podle vás ekonomika? Všiml jsem si totiž určitého sporu analytiků o to, jestli protestující vyhnala do ulic hlavně ekonomická krize, nebo naopak touha po svržení teokratického režimu. Ten spor do určité míry odráží reálný vývoj povahy protestů. Začaly z důvodu nespokojenosti s prudkým zdražování a propadem životním úrovně, velmi rychle se ale proměnily v protesty politické, namířené proti režimu…