Fejzbukání 3: Anonýmek, statečný bojovník bez obličeje

<p><img width="3264" height="1896" src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-26.png" class="attachment-post-thumbnail size-post-thumbnail wp-post-image" alt="Pixabay/Matryx" loading="lazy" srcset="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-26.png 3264w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-26-300x174.png 300w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-26-1024x595.png 1024w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-26-768x446.png 768w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-26-1536x892.png 1536w, https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-26-2048x1190.png 2048w" sizes="(max-width: 3264px) 100vw, 3264px" /></p>Slovo anonym, či lépe anonýmek, je tradiční nadávkou. S příchodem Facebooku, který – nepochybně z komerčních důvodů – akceptuje anonymní profily, se však z anonýmků stali sebevědomí a na svou anonymitu hrdí lidé. Já jsem anonym, kdo je víc! Zmapoval jsem myšlení dvou takových jedinců, z důvodů genderové vyrovnanosti anonymku a anonýmka. A zjistil, že jsou při těch svých projevech, kdy se cítí nepolapitelní, na svou anonymitu – ubohost, zbabělost a špinavost – doslova hrdí. V půli února jsem ale odbavoval žádosti o FB přátelství, a našel tam žádost od identity Afrik Dganjo - falešné jméno, anonymní účet. Tedy projev facebookového marasmu, který ve volných chvílích studuji. A s tím jsem si všiml, že od něj mám žádosti o zprávu. Do žádostí o zprávy, kam se dívám tak jednou týdně - a nevšiml jsem si toho. Ve vzkazu byl link na nějaký článek s názvem „Babiš setkání s Landou odpískal.“ K tomu identita Afrik připsala: „Michal je  s krokama na kolotočách, a už se tam vožralí točijó celé téden... ale JXD? Proč nelze koment do příspěvku?“  Onen dotaz na konci byl až dojemný: Identita s falešným jménem si stěžuje, že nemůže psát na mou Facebookovou zeď… Afrik o den později připsal: „Vlákno k anonym identitě.“ (zřejmě jsem nějak na FB komentoval, jak se nám rozmohli anonýmci, pozn. aut.)  „Technická poznámka. I anonymní identita může být naprosto transparentní! Jen je potřeba jít více do hloubky a neklouzat po povrchu.  Nic ve zlém a současně přeji vše dobré. Afrika Dganjo“ To už byla slabomyslnost natolik závažná, že stála za mediální zpracování. Tak jsem Afrikánovi napsal. A povídali jsme si přes Messenger, až poznatky o anonymech na Síti pršely. <a href="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-24.png"><img src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-24-300x170.png" alt="" width="641" height="363" class="alignnone wp-image-398042" /></a> Jak u blbejch… Pořekadlo, co říkávala moje babička, vystihovala rozhovor s anonýmkem v úplnosti: Jxd: Proč myslíte, že by měl někdo komunikovat s anonymem a akceptovat jeho žádost o přátelství? Uvědomujete si, že slovo "anonym" je nadávka? Afrik: „V pořádku tomu rozumím a chápu. Já to myslím z trochu jiné strany. Nejdříve se zeptám.  Působí na vás můj nick Afrik Dganjo jako anonym?  Podotýkám, že v OP mám uvedené (a napsal nějaké možná pravé jméno, pozn. jxd). Ale to není tak důležité, i když i to by mnohé vysvětlovalo.“ jxd: Odpovíte mi? Afrik: „To že něco nějak vypadá, a může tak působit, ještě neznamená, že to tak skutečně je. A místo toho abych si zakládal nový účet s rodným jménem, z důvodu že chci požádat o přátelství, mi přijde mnohem zdravější transparentnější  identičtější pravdivější a správnější si svůj zdánlivě anonymní účet obhájit. Nehledě na to že ten nový s oficiálním jménem by byl z mého pohledu defacto troll a pseudo účet.“ jxd: A slyšel jste někdy o tom, že slovo "anonym" je nadávka znamenající "zbabělý s**č, co se bojí i podepsat pod své výroky"? Afrik: „To může bejt. Ale mě spíš mrzí, že se bavíme každý z jiného konce. S tím rozdílem že já mám u toho oči otevřené, a mám dojem, že vy úplně ne. Nevím. Nemyslím si je to z mé strany tak nesrozumitelné. Ale může to tak být, a chyba na mé straně.“ jxd: A vidíte nějaký důvod, proč bych se měl bavit s anonýmkem? Afrik: „Anonymitu chápu jako problém v spojení s negativními a zbytečnými diskusemi a komentáři na internetu, a jejich vzrůstající mírou a intenzitou. Tady má anonymita katastrofické dopady. Ale jinak ve své komunikaci nepoužívám žádné předsudky. Vždy individuálně. Ať se jmenuje třeba krteček nebo maková panenka. Důležitost přikládám ke sdělení. Já jsem chtěl pouze říci, že Afrik Dganjo není v žádném případě  anonym. Ale může to tak na první pohled vypadat. Toť vše.“ jxd: Takže Vy máte profil "Afrik Dgango", nejmenujete se tak, ale Váš profil nepovažujete za anonymní? Afrik: „Ano. Přesně tak. Je mi 41 a celý život používám a mám pouze jednu email adresu. Napříč celým on line světem. F bankovnictví, zájmových činností až po porno. Odjakživa dganjo.afrik@xxx.xx stejně tak jméno k jakékoli registraci kamkoliv, vždy Afrik/ Afrik Dganjo. To znamená, že internet moje pravé jméno nezná. Naopak od Afrika. Milion zájmu a stovky registrací. Stejný email. A víceméně stejný Nick. Vždy jsem si právě zakládal na tom, aby moje online identita byla transparentní a zřejmá. Napříč spektry. Afrik = obdržena přezdívka v cca 13 letech. Dganjo jsem si dal sám z důvodu potřeby druhého jména. Které bylo vyžadováno. Přesmyčka tehdejšího idolu Django (unchained) a Ganja  tudíž Dganjo. Cokoli jiného i rodné jméno, by v online znamenal onen anonym.“ jxd: Jaké máte prosím nejvyšší ukončené vzdělání, a uvědomujete si, prosím, že například zde na Facebooku tím falešným účtem porušujete výslovně řečená pravidla? A uvědomujete si, že Váš argument "je v pořádku, že používám falešný účet, protože to dělám často a všude" je úplně idiotický? Afrik: „Falešný účet? Pane Doležal, děkuji vám za váš názor a úhel pohledu. Beru jej jako relevantní, diskuzi si nechám otevřenou a budu o ní přemýšlet. Děkuji vám omlouvám se za ztrátu času a energie. Bylo mě potěšením. To co vím bezpečně, že vždy je možnost že se mýlím. Ne no špatně vyjadřuji. Za třetí nestranný pohled k této věci, by mě s maximálním respektem zajímal. Navrhuji screenshot k vašemu včerejšímu příspěvku, z kterého se vzešlo. K mému ukončenému  vzdělání musím konstatovat, že není žádné. Protože cítím, že s krizí středního věku teprve započalo. ...přeji vše dobré.“ jxd: Chápete, že porušujete pravidla FB, která jste se zavázal dodržovat? Prosím o rychlou odpověď - obávám se, že Vám brzy účet zablokují, a FB bude chtít ověřit Vaši totožnost, takže už mi nebudete moci odpovědět... Afrik: „To co se má stát, se  přeci stane. A špatně nic nekončí. Pouze konečně může přejít  dobré. Vždyť by to byla výhra. Ztráta facebooku ? Vyloučeno aby vznikla nějaká škoda. Sám to člověk neudělá. Možná jednou. Budu za to rád.“ jxd: Pane, řeknete mi, proč porušujete pravidla FB falešným jménem, nebo nechápete, na co se ptám? Afrik: „To je mé pravé jméno. Pouze musím zapracovat na jeho oficiálnosti. Dodatečně. Chybu nevrátím, pouze napravím. Když můžou měnit pohlaví? Tak přece je 21. Století!“ Tak jsem ho zabanoval. Ten člověk se choval jak malé dítě, jako nedospělý, infantilní, vykolejený jedinec. Jako dítě se schovává – a jak je anonymní, tak se i nadále chová jako šestiletý. Jako dítě si dává exoticky znějící přezdívku, jako dítě se vykrucuje, jako dítě žvatlá. Standard Facebooku. Ovšem v době, kdy se na sítě přesunul značný podíl sociální komunikace, je ten standart mimořádně nebezpečný. Lidé zcela zapomněli, že slova mají váhu – a plácají, plácají a plácají, až se jakákoliv komunikace změní v bezobsažný šum. Genderová vyrovnanost anonymů Ale abych nebyl genderově nevyvážený: Anonymně mi píšou i identity, vydávající se za ženy. A zatímco anonýmek Afrik byl jenom dětinsky trapný, anonymka Vera Ká, jak se na dámu sluší, byla sprostá jak dlaždič. I ona mne z anonymního profilu požádala o přátelství. <a href="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-25.png"><img src="https://www.forum24.cz/wp-content/uploads/2021/03/ccc-25-300x116.png" alt="" width="657" height="254" class="alignnone wp-image-398045" /></a> Jxd: Paní, našel jsem Vaši žádost o přátelství. Položila jste si prosím někdy otázku, proč by měl někdo přijímat do přátel anonýmka? Takto mám podezření, že jste jezevčík mojí sousedky, co se z lumpačiny naučil psát! Vera Ká: „No a co teď s tím, pane? Tak mě nepřijměte, je to na vás. Já to tak dělám. Myslela jsem, že jako veřejně známá osoba rád komunikujete s lidmi. Je pravda, že v 90sátkech jste mě zajímal víc, názorově jsme si byli blízcí, postupem času jsme se názorově oddálili, přesto si raději prohlídnu vaše příspěvky než aktuality na seznamu. Mějte hezký den a moji žádost o přátelství tím neřešte. Chápu, že chcete mít taky klid. Já jsem v podstatě všechny své přátele z fb odstranila, páč už mi všechny fotečky z dovolených a podobně lezly na nervy. Mějte se fanfárově!“ Jxd: Paní, a položila jste si prosím někdy otázku, proč by měl někdo přijímat do přátel anonýmka? A proč prosím porušujete pravidla Facebooku? Vera Ká: „Ty jo, seš divnej. Jaký porušování pravidel fb?“ Jxd:  Paní, nesmíte tykat cizím lidem. Na Facebooku dle jeho pravidel, která jste přijala, není možné používat falešné jméno. Vera Ká: „Dej mi pokoj. Končím s tebou. Máš dost. Proto asi taky ten vyhazov z Reflexu. Anonym se skrývá za falešnou identitou, není-li pravda?“ Odpověděl jsem: Tak už běžte obtěžovat někoho jiného, paní. A zabanoval jsem ji. Už jsem měl informací na dvě analýzy. Informací, které ale mnohem dříve a více než já má k dispozici pan Mark Zuckerberg. Anonymní profily, falešná jména a dojem vlastní neviditelnosti všem hloupým, sprostým a zamindrákovaným lidem umožňují vytvářet si falešné, vyfantazírované identity. A s tou falešnou identitou pak obtěžují celé okolí. Vnucují se, nadávají, urážejí, obtěžují a handrkují se. A jde přesně o ty lidi, kteří si při osobní komunikaci nedovolí ani zvednout oči. Tito lidé – konzervy psychických problémů a komplexů méněcennosti – dnes určují diskurs debat na sítích. Diskurs sprostoty, plácání nesmyslů a šíření hoaxů, které již velmi citelně deformuje stav reality. Zlozvyky z Facebooku se přenášejí do reálného života – a společnost hrubne, hloupne a sprostne. Řešení je mimořádně jednoduché. Je nasnadě, a zná ho každý, kdo se jen trochu zamýšlel nad komunikací na Netu. Devadesát procent sprostoty, hoaxů, fake news a pomluv by z Internetu zmizelo, kdyby nebylo možné na Internet vkládat obsah anonymně. A uživatel, který by na Internetu porušoval zákony, by byl řešen orgány činnými v trestním řízení stejně, jako kdyby své (například) rasistické nadávky, pomluvy nebo vyzývání k násilí vykřikoval na ulici. Tři měsíce poté, co by soud odsoudil prvního pomlouvače, by sprostota ze sítí zmizela. Ovšem na to, že by založení anonymního účtu sociální sítě neumožňovaly, by bylo potřeba změnit zákony především v USA, a dosáhnout v netoleranci k anonymitě nějaké shody důležitých států. Sami provozovatelé sociálních sítí totiž podle mého názoru nikdy na podobný princip dobrovolně nepřistoupí. Vydělávají na tom, že ukazují svým uživatelům reklamu. A kdyby anonýmkům jejich anonymitu zatrhli, tak přijdou o desítky procent uživatelů. Protože zaplaceno dostávají sítě i za to, když ukážou reklamu nějakému Afrikovi, Veře Ká či identitě, za kterou se skrývá sousedčin jezevčík. Je opravdu mnohem chytřejší než řada uživatelů Facebooku, co mi psávají.

Publikováno: 7.3.2021

Pixabay/Matryx

Slovo anonym, či lépe anonýmek, je tradiční nadávkou. S příchodem Facebooku, který – nepochybně z komerčních důvodů – akceptuje anonymní profily, se však z anonýmků stali sebevědomí a na svou anonymitu hrdí lidé. Já jsem anonym, kdo je víc! Zmapoval jsem myšlení dvou takových jedinců, z důvodů genderové vyrovnanosti anonymku a anonýmka. A zjistil, že jsou při těch svých projevech, kdy se cítí nepolapitelní, na svou anonymitu – ubohost, zbabělost a špinavost – doslova hrdí. V půli února jsem ale odbavoval žádosti o FB přátelství, a našel tam žádost od identity Afrik Dganjo - falešné jméno, anonymní účet. Tedy projev facebookového marasmu, který ve volných chvílích studuji. A s tím jsem si všiml, že od něj mám žádosti o zprávu. Do žádostí o zprávy, kam se dívám tak jednou týdně - a nevšiml jsem si toho. Ve vzkazu byl link na nějaký článek s názvem „Babiš setkání s Landou odpískal.“ K tomu identita Afrik připsala: „Michal je  s krokama na kolotočách, a už se tam vožralí točijó celé téden... ale JXD? Proč nelze koment do příspěvku?“  Onen dotaz na konci byl až dojemný: Identita s falešným jménem si stěžuje, že nemůže psát na mou Facebookovou zeď… Afrik o den později připsal: „Vlákno k anonym identitě.“ (zřejmě jsem nějak na FB komentoval, jak se nám rozmohli anonýmci, pozn. aut.)  „Technická poznámka. I anonymní identita může být naprosto transparentní! Jen je potřeba jít více do hloubky a neklouzat po povrchu.  Nic ve zlém a současně přeji vše dobré. Afrika Dganjo“ To už byla slabomyslnost natolik závažná, že stála za mediální zpracování. Tak jsem Afrikánovi napsal. A povídali jsme si přes Messenger, až poznatky o anonymech na Síti pršely. Jak u blbejch… Pořekadlo, co říkávala moje babička, vystihovala rozhovor s anonýmkem v úplnosti: Jxd: Proč myslíte, že by měl někdo komunikovat s anonymem a akceptovat jeho žádost o přátelství? Uvědomujete si, že slovo "anonym" je nadávka? Afrik: „V pořádku tomu rozumím a chápu. Já to myslím z trochu jiné strany. Nejdříve se zeptám.  Působí na vás můj nick Afrik Dganjo jako anonym?  Podotýkám, že v OP mám uvedené (a napsal nějaké možná pravé jméno, pozn. jxd). Ale to není tak důležité, i když i to by mnohé vysvětlovalo.“ jxd: Odpovíte mi? Afrik: „To že něco nějak vypadá, a může tak působit, ještě neznamená, že to tak skutečně je. A místo toho abych si zakládal nový účet s rodným jménem, z důvodu že chci požádat o přátelství, mi přijde mnohem zdravější transparentnější  identičtější pravdivější a správnější si svůj zdánlivě anonymní účet obhájit. Nehledě na to že ten nový s oficiálním jménem by byl z mého pohledu defacto troll a pseudo účet.“ jxd: A slyšel jste někdy o tom, že slovo "anonym" je nadávka znamenající "zbabělý s**č, co se bojí i podepsat pod své výroky"? Afrik: „To může bejt. Ale mě spíš mrzí, že se bavíme každý z jiného konce. S tím rozdílem že já mám u toho oči otevřené, a mám dojem, že vy úplně ne. Nevím. Nemyslím si je to z mé strany tak nesrozumitelné. Ale může to tak být, a chyba na mé straně.“ jxd: A vidíte nějaký důvod, proč bych se měl bavit s anonýmkem? Afrik: „Anonymitu chápu jako problém v spojení s negativními a zbytečnými diskusemi a komentáři na internetu, a jejich vzrůstající mírou a intenzitou. Tady má anonymita katastrofické dopady. Ale jinak ve své komunikaci nepoužívám žádné předsudky. Vždy individuálně. Ať se jmenuje třeba krteček nebo maková panenka. Důležitost přikládám ke sdělení. Já jsem chtěl pouze říci, že Afrik Dganjo není v žádném případě  anonym. Ale může to tak na první pohled vypadat. Toť vše.“ jxd: Takže Vy máte profil "Afrik Dgango", nejmenujete se tak, ale Váš profil nepovažujete za anonymní? Afrik: „Ano. Přesně tak. Je mi 41 a celý život používám a mám pouze jednu email adresu. Napříč celým on line světem. F bankovnictví, zájmových činností až po porno. Odjakživa dganjo.afrik@xxx.xx stejně tak jméno k jakékoli registraci kamkoliv, vždy Afrik/ Afrik Dganjo. To znamená, že internet moje pravé jméno nezná. Naopak od Afrika. Milion zájmu a stovky registrací. Stejný email. A víceméně stejný Nick. Vždy jsem si právě zakládal na tom, aby moje online identita byla transparentní a zřejmá. Napříč spektry. Afrik = obdržena přezdívka v cca 13 letech. Dganjo jsem si dal sám z důvodu potřeby druhého jména. Které bylo vyžadováno. Přesmyčka tehdejšího idolu Django (unchained) a Ganja  tudíž Dganjo. Cokoli jiného i rodné jméno, by v online znamenal onen anonym.“ jxd: Jaké máte prosím nejvyšší ukončené vzdělání, a uvědomujete si, prosím, že například zde na Facebooku tím falešným účtem porušujete výslovně řečená pravidla? A uvědomujete si, že Váš argument "je v pořádku, že používám falešný účet, protože to dělám často a všude" je úplně idiotický? Afrik: „Falešný účet? Pane Doležal, děkuji vám za váš názor a úhel pohledu. Beru jej jako relevantní, diskuzi si nechám otevřenou a budu o ní přemýšlet. Děkuji vám omlouvám se za ztrátu času a energie. Bylo mě potěšením. To co vím bezpečně, že vždy je možnost že se mýlím. Ne no špatně vyjadřuji. Za třetí nestranný pohled k této věci, by mě s maximálním respektem zajímal. Navrhuji screenshot k vašemu včerejšímu příspěvku, z kterého se vzešlo. K mému ukončenému  vzdělání musím konstatovat, že není žádné. Protože cítím, že s krizí středního věku teprve započalo. ...přeji vše dobré.“ jxd: Chápete, že porušujete pravidla FB, která jste se zavázal dodržovat? Prosím o rychlou odpověď - obávám se, že Vám brzy účet zablokují, a FB bude chtít ověřit Vaši totožnost, takže už mi nebudete moci odpovědět... Afrik: „To co se má stát, se  přeci stane. A špatně nic nekončí. Pouze konečně může přejít  dobré. Vždyť by to byla výhra. Ztráta facebooku ? Vyloučeno aby vznikla nějaká škoda. Sám to člověk neudělá. Možná jednou. Budu za to rád.“ jxd: Pane, řeknete mi, proč porušujete pravidla FB falešným jménem, nebo nechápete, na co se ptám? Afrik: „To je mé pravé jméno. Pouze musím zapracovat na jeho oficiálnosti. Dodatečně. Chybu nevrátím, pouze napravím. Když můžou měnit pohlaví? Tak přece je 21. Století!“ Tak jsem ho zabanoval. Ten člověk se choval jak malé dítě, jako nedospělý, infantilní, vykolejený jedinec. Jako dítě se schovává – a jak je anonymní, tak se i nadále chová jako šestiletý. Jako dítě si dává exoticky znějící přezdívku, jako dítě se vykrucuje, jako dítě žvatlá. Standard Facebooku. Ovšem v době, kdy se na sítě přesunul značný podíl sociální komunikace, je ten standart mimořádně nebezpečný. Lidé zcela zapomněli, že slova mají váhu – a plácají, plácají a plácají, až se jakákoliv komunikace změní v bezobsažný šum. Genderová vyrovnanost anonymů Ale abych nebyl genderově nevyvážený: Anonymně mi píšou i identity, vydávající se za ženy. A zatímco anonýmek Afrik byl jenom dětinsky trapný, anonymka Vera Ká, jak se na dámu sluší, byla sprostá jak dlaždič. I ona mne z anonymního profilu požádala o přátelství. Jxd: Paní, našel jsem Vaši žádost o přátelství. Položila jste si prosím někdy otázku, proč by měl někdo přijímat do přátel anonýmka? Takto mám podezření, že jste jezevčík mojí sousedky, co se z lumpačiny naučil psát! Vera Ká: „No a co teď s tím, pane? Tak mě nepřijměte, je to na vás. Já to tak dělám. Myslela jsem, že jako veřejně známá osoba rád komunikujete s lidmi. Je pravda, že v 90sátkech jste mě zajímal víc, názorově jsme si byli blízcí, postupem času jsme se názorově oddálili, přesto si raději prohlídnu vaše příspěvky než aktuality na seznamu. Mějte hezký den a moji žádost o přátelství tím neřešte. Chápu, že chcete mít taky klid. Já jsem v podstatě všechny své přátele z fb odstranila, páč už mi všechny fotečky z dovolených a podobně lezly na nervy. Mějte se fanfárově!“ Jxd: Paní, a položila jste si prosím někdy otázku, proč by měl někdo přijímat do přátel anonýmka? A proč prosím porušujete pravidla Facebooku? Vera Ká: „Ty jo, seš divnej. Jaký porušování pravidel fb?“ Jxd:  Paní, nesmíte tykat cizím lidem. Na Facebooku dle jeho pravidel, která jste přijala, není možné používat falešné jméno. Vera Ká: „Dej mi pokoj. Končím s tebou. Máš dost. Proto asi taky ten vyhazov z Reflexu. Anonym se skrývá za falešnou identitou, není-li pravda?“ Odpověděl jsem: Tak už běžte obtěžovat někoho jiného, paní. A zabanoval jsem ji. Už jsem měl informací na dvě analýzy. Informací, které ale mnohem dříve a více než já má k dispozici pan Mark Zuckerberg. Anonymní profily, falešná jména a dojem vlastní neviditelnosti všem hloupým, sprostým a zamindrákovaným lidem umožňují vytvářet si falešné, vyfantazírované identity. A s tou falešnou identitou pak obtěžují celé okolí. Vnucují se, nadávají, urážejí, obtěžují a handrkují se. A jde přesně o ty lidi, kteří si při osobní komunikaci nedovolí ani zvednout oči. Tito lidé – konzervy psychických problémů a komplexů méněcennosti – dnes určují diskurs debat na sítích. Diskurs sprostoty, plácání nesmyslů a šíření hoaxů, které již velmi citelně deformuje stav reality. Zlozvyky z Facebooku se přenášejí do reálného života – a společnost hrubne, hloupne a sprostne. Řešení je mimořádně jednoduché. Je nasnadě, a zná ho každý, kdo se jen trochu zamýšlel nad komunikací na Netu. Devadesát procent sprostoty, hoaxů, fake news a pomluv by z Internetu zmizelo, kdyby nebylo možné na Internet vkládat obsah anonymně. A uživatel, který by na Internetu porušoval zákony, by byl řešen orgány činnými v trestním řízení stejně, jako kdyby své (například) rasistické nadávky, pomluvy nebo vyzývání k násilí vykřikoval na ulici. Tři měsíce poté, co by soud odsoudil prvního pomlouvače, by sprostota ze sítí zmizela. Ovšem na to, že by založení anonymního účtu sociální sítě neumožňovaly, by bylo potřeba změnit zákony především v USA, a dosáhnout v netoleranci k anonymitě nějaké shody důležitých států. Sami provozovatelé sociálních sítí totiž podle mého názoru nikdy na podobný princip dobrovolně nepřistoupí. Vydělávají na tom, že ukazují svým uživatelům reklamu. A kdyby anonýmkům jejich anonymitu zatrhli, tak přijdou o desítky procent uživatelů. Protože zaplaceno dostávají sítě i za to, když ukážou reklamu nějakému Afrikovi, Veře Ká či identitě, za kterou se skrývá sousedčin jezevčík. Je opravdu mnohem chytřejší než řada uživatelů Facebooku, co mi psávají.
Nahoru
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Další informace